Obědváme, přijďte později. Právě porcuji kuře, zvoňte za deset minut. Nejen takovým argumentům nyní čelí sčítací komisaři na Královéhradecku. „Není žádnou výjimkou, že si lidé komisařům stěžují a vyptávají se, proč vlastně sčítání je a k čemu slouží. Vyslechnou si, proč se sčítat nemá a že si to dotyčný nepřeje. Svůj monolog obvykle končí tím, že oni sami nic vyplňovat nebudou,“ řekl Deníku manažer hradeckého obvodu České pošty Stanislav Čížek.

Jen málokdy se stane, že sčítacímu komisaři někdo poděkuje, nebo ho dokonce pozve na kávu s koláči. „Je to jako v běžném životě, když nám někdo chce vynadat, tak nám vynadá. Když se chová vlídně a příjemně, člověka to zahřeje,“ doplnila vedoucí doručovatelek České pošty na Pospíšilově třídě v Hradci Králové Vanda Jáňová. „Překvapilo nás, že větší problémy jsou v domech na starém městě než v panelácích. V paneláku vám alespoň někdo otevře vchodové dveře a můžete jít po jednotlivých bytech. V domech na starém městě občas nikdo neotvírá, nebo zjistíme, že je tam několik nájemníků. Pro nás to znamená zdržení a vyplňování nových formulářů. Pak se může stát, že včas nedorazíme na další dohodnutý termín a opět dostaneme vynadáno, že jdeme pozdě,“ posteskla si Vanda Jáňová.

Počty obyvatel na území dnešní ČR:

5. – 6. století – 350 – 560 000
Kolem r. 1000 – cca 1 100 000
1754 – 3 800 000
31. 12. 1869 - 7 617 230
31. 12. 1910 - 10 078 637
1. 12. 1930 - 10 674 386
1. 3. 1950 - 8 896 133
1. 3. 2001 - 10 230 060


Někteří, hlavně jejich externisté, kteří tvoří zhruba třetinu sčítacích komisařů, psychickou zátěž nezvládnou a den ze dne končí. „Čelí při svých pochůzkách nadávkám a hrozbám fyzického napadení. Když odejdou, musíme hledat náhradní řešení, protože sčítací komisař jednoduše musí projít školením, aby se v situaci orientoval,“ dodal Stanislav Čížek.

Oba se shodli, že jim paradoxně práci ztěžují ti, kteří si přijdou formuláře sami vyzvednout na poštu. „Nepočítají s tím, že pracovnice na přepážce napřed musí vyplnit formulář. Výdej u přepážky je v pořádku ve chvíli, kdy ho dotyčný do 25. března nedostane a na sběrných místech se formuláře vydávají až do 14. dubna,“ vysvětloval Stanislav Čížek.

Vyplněné sčítací formuláře můžete posílat přes internet, v obálce poštou nebo předat osobně komisaři. „A vidíte, to je také zajímavé, někteří z mladší generace trvali na obálce, i když určitě doma internet mají. Na straně druhé mi řekla čtyřiaosmdesátiletá babička, že si vše zařídí právě přes internet,“ vyprávěla o zkušenostech Vanda Jáňová.

„Chtěl bych touto cestou všem, kteří se na sčítání podílejí, poděkovat za jejich práci. Jsou nesmírně obětaví. A na straně druhé poprosit veřejnost o toleranci a trpělivost,“ zdůraznil Čížek.

Vybrané pasáže ze sčítání v roce 2001 v Královéhradeckém kraji:

V kraji žilo 5,4 % populace ČR.
Počet obyvatel kraje se zvýšil od roku 1961 do roku 2001 o 2,2 %. To byl 3. nejvyšší nárůst mezi kraji.

Průměrný věk žijící populace byl 39 let (průměr ČR 38,8 let). Z okresů nejvyšší průměr v okrese Hradec Králové.

K 1. 3. 2001 dosáhlo 12 lidí v kraji 100 a více let věku. Z toho 10 žen a dva muži. V ČR to bylo 186 osob, z toho 166 žen.

Česká národnost – 95,1 % (v ČR celkem 90,4 %), slovenská – 1,5 % (v ČR 1,9 %), německá – 0,5 % (v ČR 0,4 %), polská – 0,3 % (v ČR 0,5 %), ukrajinská – 0,2 % (v ČR 0,2 %).

U populace ve věku nad 15 let mělo 7,5 % vysokoškolské vzdělání (průměr ČR 8,9 %). Průměrné postavení mezi kraji.

Jen základní vzdělání mělo 22,5 % populace (průměr ČR 23,0 %). Šestý nejvyšší podíl mezi kraji.

V kraji z celkového počtu domácností bylo 29,2 % jednočlenných (v ČR 29,9 procenta) a 12,6 % neúplných (v ČR 13,5 %).

Zdroj: www.scitani.cz