Délkou pracovní neschopnosti se hradecký kraj udržel pod celorepublikovým průměrem, který klesl na 34,15 ze 36,5 dne. Nejkratší dobu pracovní neschopnosti vykázala Praha, a to 29 dní. V sousedním Pardubickém kraji trvala pracovní neschopnost 33 dnů. Nejdéle, téměř 41 dní, stonali lidé v Moravskoslezském kraji.

Přestože lidé v hradeckém kraji stonali kratší dobu, celkový počet pracovních neschopností do června mírně stoupl, a to o desetinu procenta na 92.729 vystavených neschopností. Obdobný nárůst vykázala i celá země.

Nejčastěji lidé v prvním pololetí podle ČSSZ stonali s nemocemi dýchací soustavy, mezi něž patří zejména akutní infekce dýchacích cest a chřipka. S těmito nemocemi se lidé v rámci celorepublikové statistiky léčili přibližně 15 dní.