Zdravotníci se nesmířili s akciovými společnostmi

Zdravotníci vyhrožují protesty, zatím ale zůstává spíše u řečí.

Transformace nemocnic na obchodní společnosti po vzoru Královéhradeckého kraje u nich sympatie nevzbudila. Nejde o strach z poklesu kvality péče, ale z nižších mezd. V některých krajích, kde již transformace proběhla, jsou dnes nižší až o šest tisíc korun.
V Chrudimi, nemocnici s vůbec největšími problémy, hrozí nižší mzdy už nyní.
„Ředitel navrhuje snížit pět procent z tarifní a pět procent z pohyblivé složky. S přechodem na ,akciovky` se mluví o novém způsobu odměňování, odvislém z hospodářské situaci nemocnice. Ale my přece nyní nejsme schopni ovlivnit ekonomiku. Budeme protestovat!“ prohlášil včera předseda zdejších lékařských odborů Tomáš Vondráček.

Krajští politici tvrdí, že peníze budou kvůli zoufalé finanční situaci pouze zadrženy a vyplaceny až na konci roku. Takový slib však zdravotníci považují za nejapný žert.

Vedle toho hrozí zaměstnancům chrudimské nemocnice zkrácení dovolené z pěti týdnů na čtyři, o další existenci zaměstnaneckého sociálního fondu ani nemluvě.

Ostatní nemocnice kraje – v Pardubicích, Litomyšli, Ústí nad Orlicí a ve Svitavách tak tvrdá opatření nejspíš nezasáhnou, soudě podle dosavadních vyjednávání odborářů s vedením špitálů. Ale o růstu mezd si i tam nechají zdát.
Jisté mají lidé v akciových nemocnicích jen jedno: Mzdy jim nepoklesnou pod úroveň roku 2006. Pokud se ovšem dá věřit slibu politiků.
Krajský radní odpovědný za zdravotnictví totiž tento slib poté pro Deník už formuloval sofistikovaněji: „Mluvili jsme o celkovém objemu mzdových prostředků. To neznamená, že třeba uklízečky můžou o několik tisíc přijít.“

Tak příspěvkové, nebo radši akciové?
Převod nemocnic na obchodní (v konkrétním případě Pardubického kraje na akciové) společnosti vzbudil vášně, za kterými se poněkud vytratil pravý význam slov. Zastánci převodů se odvolávají jen na to, že nemocniční „akciovky“ budou lépe hospodařit.
Ale proč vlastně, je to vůbec pravda? Když kromě právní „formy“ a změny názvů orgánů se přece nic viditelného ze dne na den nezměnilo?
„Problém je v tom, že příspěvkové organizace jsou politicky mnohem více závislé na zřizovateli. V případě nemocnic tedy na kraji,“ říká ředitel rychnovské nemocnice Otto Štěpán.
„V období kolem voleb jim tak chybí jasné vedení. Akciové společnosti, ačkoliv i jejich orgány jsou jmenované krajem, jsou mnohem stabilnější. A hlavně obchodní společnosti mají mnohem více ekonomické volnosti,“ dodal Štěpán.
A této „ekonomické volnosti“ se právě pardubičtí zdravotníci bojí jako čert kříže. Zatímco v dosavadních příspěvkových organizacích měli jistý, vládou daný tabulkový plat, v „akciovkách“ bude všechno jinak. A všude jinak.
Ostatně Štěpán, jehož nemocnice funguje jako akciová od roku 2004, ví, o čem mluví. „Hospodaření se opravdu zlepšilo. Ale je pravdou, že když naši zdravotníci vidí tabulkové platy svých kolegů v jiných krajích, také se jim to nelíbí,“ připustil ředitel.