Nejvážnější je situace v nemocnicích v Jičíně, Pardubicích a Chrudimi, kde se k hrozbě výpovědí připojilo 50 procent lékařů. V dalších nemocnicích pak zhruba třetina. Pokud by tak skutečně učinili a po dvouměsíční výpovědní době by na konci února odešli, byla by pravděpodobně utlumena nebo uzavřena celá oddělení nemocnic v Chrudimi a Litomyšli.

Ve fakultní nemocnici v Hradci Králové, kde jsou přitom personální i platové podmínky mnohem lepší, jich dokonce už 27 výpověď podepsalo. Zatím však nepodalo, podepsané formuláře leží u tamního šéfa odborářů.

„Předsedy odborů nemocničních lékařů jsem už požádala o schůzku, abych se dozvěděla počty odcházejících lékařů,“ uvedla pardubická krajská radní pro zdravotnictví Markéta Tauberová. Krizová opatření v Litomyšli a Chrudimi nechtěla komentovat. Největší problémy ale očekává na odděleních ARO, kde pracuje nejvíc nespokojených mladých lékařů.

„Už mám sehnanou práci u jdné jedné poradenské firmy ve finančnictví. Je mi líto, že to bude práce mimo můj obor, ale už takhle nemůžu dál,“ řekl anesteziolog hradecké „fakultky“ David Cichý.

Výzvu „Děkujeme, odcházíme“ celorepublikově podepsalo přes 4100 lékařů. Požadují, aby základní plat doktora stoupl podle kvalifikace na 1,5 až trojnásobek průměrného platu. Nyní je průměrný český plat lékaře se službami a přesčasy za 1,5 úvazku necelých 50 000 korun. Průměrná hrubá mzda v ČR je asi 23 200 korun, ve východních Čechách zhruba 20 tisíc.

Co si myslíte o protestu lékařů vy? Napište nám svůj názor v diskusi.

13 důvodů exodu podle lékařských odborů

• České zdravotnictví je dlouhodobě podfinancované - podíl HDP je 7 %, ale průměr EU je 10 %.
• Nízká platba státu za státního pojištěnce, neodpovídá nákladnosti péče, které tito pacienti zkonzumují. Neexistence komerčního připoj.
• Velké rezervy ve vnitřním chodu zdravotnictví - největší položkou je chaos v lékové politice, kudy utíkají miliardy.
• Podivné hospodaření v nemocnicích - předražené zakázky (stavební, nákup přístrojů a léků). Platy jsou jedinou položkou, za níž nelze získat provizi.
• Platy lékařů neodpovídají náročnosti povolání, vzdělání a prestiži.
• Krach systému vzdělávání, výsledkem jsou odchody mladých lékařů do ciziny.
• Odchody lékařů do ciziny kvůli lepším pracovním podmínkám. Zůstávající lékaři jsou zatěžováni vyšší odpovědností a množstvím přesčasové práce.
• Nedodržování zákoníku práce vede k přetěžování lékařů a následně i k možným chybám lékařů, které je vystavují postihu.
• V roce 2013 přestane platit výjimka u evropské směrnice o přesčasové práci, která bude klást ještě větší nároky na personální vybavení nemocnic.
• Kvůli personálnímu nedostatku, špatné organizaci a neracionálnímu nakládání s finančními prostředky dochází ke zhoršování péče o pacienty, za něž nechtějí lékaři přebírat odpovědnost.
• Nesplněné sliby politiků - od roku 1989 jsou lékaři přesvědčováni, že nejprve se musí změnit systém a pak dojde k napravení jejich platů. Doposud se tak nestalo.
• Politické strany vedou o zdravotnictví ideologickou válku, přičemž ke změnám je třeba dohoda politiků napříč spektrem, jak je patrné v cizině.
• Zdravotnictví je resortem, kde se vystřídalo nejvíce ministrů zdravotnictví, koncepcí a rozdílných pohledů. Stále jsou nějaké volby, ať již řádné či předčasné, takže lékaři nemají záruku, že se potřebné změny uskuteční.