Ten byl zásadní součástí přednášky. Známý lékař vtipkoval, vyprávěl příhody, nahlas se – ano, bylo to tak – chechtal. „Smích je relaxace," vysvětloval pak, že je úsměv opravdu léčivý…

Chvílemi se pustil i do divadelního představení. Ač byl námět přednášky samozřejmě velmi vážný.

Předváděl bleskové cvičení, jímž budoucí učitelé udrží pozornost žáků. „Říká se tomu nebeské protažení," povídal. „A teď opatrnou dračici," mával rukama.

Naplněná zrekonstruovaná aula cvičila s ním – a posluchači se velmi dobře bavili.

Samozřejmě se však našly chvíle, kdy při odborníkově výkladu mrazilo. „Naše populace je výrazně promořená alkoholem," opakoval své již mnohokrát vyřčené teze.

Mluvil o zdravotních dopadech závislosti právě na alkoholu, nikotinu, drogách, 
o svém názoru na konopí, tedy marihuanu. A budoucím učitelům radil, jak žáky odradit od sklouznutí k těmto věcem.

Ale zpět k poučné zábavě. „Jak vypadají moje přednášky?" ptal se Nešpor na začátku. „První třetina je zoufalá až depresivní, druhá nadějnější a končíme jásotem a provoláváním slávy," odpověděl si (opět) s úsměvem.

Bylo to tak, statistiky a důkazy škodlivosti závislostí byly nepěkné. Závěr, který obstarala pohádka O chytré rybě, naopak velmi živý, vtipný, ale i výmluvný.

O co šlo? Háček se žížalou, který ryba odmítla spolknout, byl synonymem drog, alkoholu, kouření. Tedy zla.

Jenže byla to chytrá ryba.