Stany a další přístřešky bezdomovců jsou rozmístěné v různých částech města. Lidé si na ně již zvykli například nedaleko rybárny v Malšovicích nebo poblíž železniční trati na Slezském Předměstí, další „osady“ jsou v okolí tratě směrem na Pardubice nebo třeba v lesíku sousedícím s místní částí Březhrad. Řada jejich obyvatel nyní provizorní bydliště opouští.

„Stahují se z míst po celém Hradci, přes den se k nám chodí ohřát, mohou si dát teplou polévku nebo se vykoupat. Je běžné, že v mrazech přečkají třeba jednu či dvě noci venku a přes tu třetí se k nám přijdou vyspat. Standardní zimní kapacita je šedesát míst v Domě Matky Terezy a třicet míst v noclehárně na letišti. Návštěvnost klientů se na obou místech zvedla, dá se říci, že přes den máme plno a přes noc jsme na hranici kapacity,“ přiblížil situaci Lukáš Syrovátka, provozní koordinátor Domu Matky Terezy, střediska sociálních služeb pro lidi bez domova.

Lidé mají na Pouchově možnost pobývat čtyři hodiny v nízkoprahovém centru, které je v první fázi otevřené od 10 hodin dopoledne a ve druhé od 14 hodin.

„Ve stanech teď bydlí jen skalní. Velká část je u nás v nízkoprahovém denním centru, které máme nabité. Kapacita mnohdy nestačí, takže lidé přicházejí ve dvou fázích. Je jich hodně a je potřeba, aby se tady prostřídali,“ popisuje Petr Macl, který je jedním ze dvou pracovníků azylového domu, kteří vyrážejí za bezdomovci do terénu.

„Teď chodíme právě za lidmi ohroženými mrazy. Často jsou to ti, kteří do azylového domu nepřijdou a jsou zalezlí ve svých stanech. Vozíme jim potraviny a pití nebo peřiny. Doprovázíme je také k lékaři, pomáháme jim vyřizovat formality na úřadech,“ říká Petr Macl.

Klienti Domova Matky Terezy musejí v obou zařízeních spadajících pod Oblastní charitu Hradec Králové dodržovat pravidla. Jedním ze základních je omezení týkající se alkoholu. Hranice tolerance je nastavená na 0,5 promile. Pokud panuje tuhá zima jako nyní, pracovníci azylového domu dokáží přimhouřit oči.

„Hranice tolerance zůstává stejná, ale při příjmu lidí, kteří k nám přicházejí, sledujeme zejména chování klientů. Není to tak, že se tady plošně měří hladina alkoholu. Pokud je člověk schopen v klidu využívat naše služby, tak ho přijmeme,“ vysvětluje Lukáš Syrovátka.

Ačkoli v mrazivých dnech přibývá darů od obyvatel Hradce Králové, má charita nedostatek vhodného oblečení pro muže.

„To je jediné, co v zimě opravdu potřebujeme. Chybí nám zejména zimní boty, bundy, mikiny, tepláky nebo čepice a rukavice. Před každou zimou si předem tvoříme zásoby, ale vždy se velmi rychle rozebere,“ popisuje koordinátor.

Lidé mohou oblečení donášet na Benešovu třídu na Moravském Předměstí. Sociální šatník v panelovém domě za restaurací Kozlovka je otevřený v úterý a ve čtvrtek od 13 do 17 hodin.

Petr Macl pracuje s lidmi bez domova dlouhé roky, během kterých poznal nesčetně jejich příběhů. Stále ho fascinuje, jak tvrdým podmínkám se dokáží přizpůsobit.

„Zdá se mi, že je to jako u otužilců. Mám pocit, že lidé bydlící venku, kde dlouhodobě přečkávají i velké mrazy, mají po čase lepší termoregulaci. Jako člověk žijící v paneláku si to nedovedu představit, ale oni se skutečně dokáží fyzicky přizpůsobit,“ konstatuje a zamýšlí se nad budoucností bezdomovecké komunity v Hradci Králové. Upozorňuje zejména na osud lidí, kteří přebývají ve zchátralé budově u hlavního nádraží. Roky se diskutuje o tom, že takzvaný Holubí dům půjde k zemi.

„Ti lidé nebudou mít kam jít. Samozřejmě nezmizí a budou hledat další místa k přečkání. Myslím si, že se problémy pouze přelijí někam jinam. Už teď chodí na terminál a další místa, kde je teplo,“ upozorňuje Petr Macl.

Za bezdomovci rozesetými po různých místech vyrážejí i městští strážníci. Přestože je hlídky informují o možnosti využití služeb azylových domů, ne všichni mají zájem. Podle mluvčí hradecké městské policie Evy Kněžourové si mnozí z nich tento způsob života vybrali sami a vyhovuje jim. „Jiní odmítají respektovat pravidla, která v těchto zařízeních platí, a raději zůstávají venku,“ dodává Kněžourová.

Člověku bez domova může každý pomoci nákupem takzvané Hradecké leženky, což je poukaz na noc v noclehárně.

„To je dobrý způsob pomoci. Když dáte některým peníze, koupí si za to víno. Jídlo mohou dostat v azylovém domě a v Hradci jsou i dobrovolníci, kteří jim jídlo dávají. U nás dostanou zdarma oběd. Potraviny nám poskytují obchodní domy,“ doplňuje Petr Macl.

Mohlo by vás zajímat: Nádraží musí znovu patřit všem Hradečákům, říká primátorka Springerová

Primátorka Pavlína Springerová mluví o bezpečnosti v Hradci Králové. | Video: Deník/Čížková Nikola