VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Nová revoluce prý nebude

Královéhradecko - Komunisté upadají. Téměř tři desítky let po revoluci lidé začali volit jinak.

17.11.2017
SDÍLEJ:

Zeď z papírových krabic na tehdejším Gottwaldově náměstí v Hradci Králové.Foto: archiv Jindřicha Vedlicha

Osmadvacet let po sametové revoluci se společnost opět mění. Dala to najevo u nedávných parlamentních voleb, ve kterých se KSČM po dlouhých letech nedostala nad deset procent. Volební výsledky podle odborníků ukazují, že lidé nejsou spokojeni s polistopadovým vývojem, od komunistů se však odvracejí také.

„Podle mě už komunisté nemají lidem co nabídnout. Vezou se na demokratickém systému. Co nabídnou? Novou revoluci? Na to lidé neslyší. Dříve měli komunisti silnou členskou základnu. Dnes se tato základna zeštíhluje i přirozenou cestou,“ uvedl psycholog Jan Lašek.

Zklamání z polistopadového vývoje prý cítí hlavně starší generace. „Ta měla v roce 1989 pocit, že se bude mít jen bezvadně, skvěle a že to půjde rychle. Je to ale o nás a my zůstáváme stejnými osobnostmi jako v mládí, nic se nemění. Tohle byla nutná deziluze,“ podotkl.

Ačkoli voličů KSČM ubývá, stále jsou slyšet hlasy, že za „komunistů bylo líp“. Podle Laška patří lidem, kteří se měli za minulého režimu dobře - nic jim totiž nechybělo - nic neznali a nic nemohli.

„Je to trochu klišé. Musíme si uvědomit, že tito lidé byli minimálně o osmadvacet let mladší, na vrcholu sil, i toto hraje svou roli. Tyto dvě doby jsou však neporovnatelné,“ poznamenal.

Polistopadové nadšení mohl také například utlumit fakt, že znovunabytou svobodu si lidé nespojili i s vlastní zodpovědností. „Lidé si svobodu možná nespojují i s morální zodpovědností. I to může vést k rozčarování ve společností,“ ohodnotila porevoluční vývoj české společnosti historička Martina Opršalová Dašková.

Historik Němeček: Kolektivismus nahradil individualismus

Hradec Králové - Revoluce požírá své děti. Pravdivost tohoto tvrzení se ukázala v souvislosti s listopadem 1989 podle emeritního profesora hradeckého Biskupského gymnázia a historika Jiřího Němečka.

„Přišli ti, kteří si počkali, až dozní cinkání klíčů, a již se připravovali na převzetí ekonomické moci, se kterou přichází moc politická. Pojem demokracie a především svobody si mnozí vyložili podle svého,“ myslí si Jiří Němeček.

Kolektivismus byl podle něj nahrazen individualismem. „Občanská společnost byla nazývána třešničkou na dortu a podle obsahu peněženky se začala společnost dělit na „úspěšné“ a „neúspěšné“. Nadšení opadlo a kdo se snaží nezištně prospět společnosti, je považován za naivku a blázna,“ pokračoval. Přes všechna negativa, která v dnešní době vidíme, je však šťastný, že se dožil toho, že člověk se může svobodně vyjadřovat a kritizovat nešvary, kterých bylo v naší historii vždy dost.

„Přál bych si pouze, aby se lidé zajímali o současnost a především používali svůj rozum a nenechali se ovlivnit populistickými hesly,“ dodal s tím, že listopad 1989 prožíval s ohromnou euforií a nadšením.

Svobodu máme, ale nálada lidí moc dobrá není

Rychnovsko - „O to, co se skutečně dělo 17. listopadu 1989, jsem se dozvěděl o den později z vysílání Svobodné Evropy,“ uvedl František N., kterého listopadové události zastihly v podhůří Orlických hor. Podle jeho mínění v současné době převládají v české společnosti převážně chmury. Ty mohla navodit mimo jiné i ekonomická transformace na začátku 90. let.

„Žijeme ve svobodné zemi, a toho je třeba si vážit. Na druhé straně „chmurná nálada“ je možná spojena s tím, že převládl technokraticky laděný pohled na polistopadové vedení politického života,“ dodal František N.

Lidé byli plní nadějí. Dnes vzpomínají na Václava Havla

Trutnovsko - Pamětníkům sametové revoluce se v těchto dnech vybavují vzpomínky na dobu, ve které šlo takříkajíc o všechno. „Bylo mi devatenáct, v květnu jsem předtím ukončil vojenskou službu. Listopad jsem prožil na náměstí v Trutnově, jako většina z nás v regionu. Byl jsem nadšen novou situací,“ vzpomíná fotograf Robert Feješ z Mladých Buků. „Po revoluci jsem se zapojil do Občanského fóra a se svým otcem vylepoval různé letáky. Byl jsem rád, že se Václav Havel stal prezidentem. Jeho slova- ať pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí – mám v srdci dodnes a navštěvuji pietní místo na Hrádečku,“ dodává Feješ. To jeho manželka Jaroslava, autorka několika knížek, kvůli nemoci tehdy revoluční dobu prožívala u televize. „Bylo mi sedmatřicet a vůbec jsem nedoufala, že něco takového ještě přijde. Pokusů bylo i předtím několik, ale nedopadly. Václava Havla jsem znala osobně, pro mě to byl na funkci prezidenta jediný spolehlivý člověk. Ale také snílek. Po revoluci jsem na poště, kde jsem pracovala, založila Občanské fórum a stala se jeho mluvčí. Byla jsem plná elánu a odhodlání, jako každý v té krásné době. Teď je ale vše jiné. Zdá se, že lež a nenávist zase vítězí. Doufám, že opět přijde lepší období,“ přeje si Jaroslava Feješová.

Jan Sezima: Všechna očekávání nezklamala

Hořice - Řediteli základní školy Na Daliborce Janu Sezimovi bylo v roce 1989 dvanáct let, ale listopadové události pamatuje velmi dobře. Vnímal tuto dobu jako něco výjimečného, ojedinělého, i když neměl přesnou představu o tom, co vše se děje. „Utkvělo mi v paměti nejen sychravo a sníh, ale například to, že se celá jedna zeď samoobsluhy na sídlišti stala jednou velkou výlepovou plochou. Vzpomínám, jak byli učitelé ve škole rozpačití a nevěděli, jak se ke všem těm událostem postavit,“ líčí Sezima Nakonec se chopil iniciativy mladý učitel přírodopisu Jiří Rejmont a vysvětlil žákům vše, co byli v tomto věku schopni pochopit. „Dokonce s námi nacvičil jakési představení, v němž jsme v celém širším okolí ve stylizované zkratce předvedli, co se v Praze událo, demonstrovali jsme, zpívali Modlitbu pro Martu,“ ohlíží se zpět s tím, že brzy pocítil všeobecné uvolnění a lepší atmosféru ve společnosti.

104letý pamětník: Nadšení se přetavilo v rozčarování

Náchod - Nejstarším pamětníkem listopadových události na Náchodsku je bezesporu Vlastimil Šubert, který se právě ve středu dožil 104 let. Před třemi lety byl při příležitosti 25. výročí sametové revoluce oceněn na náchodské radnici za svoji angažovanost. Úctyhodný věk mu ale nebrání v tom, aby se nezajímal o dění ve společnosti. Ale příliš důvodů k radosti nemá. „Tatínek všechno sleduje. V současnosti je zklamaný z toho, jak dopadly volby, koho tam lidé zvolili,“ uvedl jeho syn Tomáš Šubert a napověděl, že otcovy sympatie rozhodně nemá ani Babiš, ani Okamura. „V roce 1989 byl šťastný, že se dožil svobody, začal s podnikáním… Teď je smutný z toho, kam se to po 28 letech dostalo. Už ani nechce domýšlet, kam to povede,“ říká syn otce, který již nevidí a informace získává z rádia. „Teď bych ale řekl, že od voleb už se mu to ani nechce poslouchat.“

Autor: Barbora Zemanová, Pavel Nedbal, Jana Mudrová

17.11.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační fotografie.

Střet vozidel zastavil provoz na dálnici

Videosouhrn Deníku – středa 13. prosince 2017

Videosouhrn SPECIÁL: Česko zpívalo koledy. Podívejte se

Hlasujte O nejkrásnější gól roku!

Královéhradecký krajský fotbalový svaz ve spolupráci s Deníkem vyhlásil soutěž O nejkrásnější gól roku 2017. O prvenství se uchází šestice hráčů. 

Osamělí senioři psali Ježíškovi. Vyslyšel je

Hradec Králové - Osamělí důchodci z Domova U Biřičky napsali dopis Ježíškovi. Jejich přání jim vyplní dobrovolníci.

Na východě Čech je spokojenost

Východní Čechy - K volbě Martina Malíka novým předsedou Fotbalové asociace České republiky se vyjádřili i první dva muži východočeského fotbalu.

Hradecká kardiochirurgie chystá zavedení robotických operací

Hradec Králové - Kardiochirurgická klinika od příštího roku plánuje zavést robotické operace srdce. Jsou méně invazivní, pro pacienty šetrnější, pomáhají zkrátit délku pobytu v nemocnici a urychlují návrat do plnohodnotného života.

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT