„Je to významná technická památka Hradce Králové s kvalitním architektonickým a technickým řešením. I po rekonstrukci v roce 1995 zůstal zachován vysoký počet autentických prvků, jako je konstrukce objektu, fasády, schodiště se zábradlím, okna, dveře či zábradlí. Vodojem je navíc stále využíván k původnímu účelu,“ říká vedoucí magistrátního odboru památkové péče Jan Falta.

Věž postavili podle projektu specialisty na vodohospodářské stavby Bohuslava Drahoše hradečtí stavitelé bratři Capouškové v letech 1936 až 1937. To ostatně dokládá i letopočet nad vstupem.

Při nabíjení hlídají elektrobusy hradeckého dopravního podniku termokamery.
Unikátní systém. Hradecké elektrobusy chrání před požárem termokamery

Uvnitř válcového tubusu stoupá podél stěn jednoduché a elegantní schodiště, které se vine kolem masivních trubek. Nápisy se šipkami „odtok a nátok“ vysvětlují jejich funkci. „Objem plné nádrže představuje 320 metrů krychlových, což je zásoba pokrývající přibližně patnáctihodinovou spotřebu pitné vody Nového Hradce Králové,“ říká mluvčí provozovatele vodojemu Královéhradecké provozní Jitka Zoubková.

Pod samotnou nádrží je vyhlídkový ochoz, k němuž stoupá 138 schodů. Dál už pokračuje středem nádrže úzké schodiště, které má dalších 82 stupňů.

Věžový vodojem vysoký 38 metrů zdobí lícové cihly a fasáda. Z ochozu jsou pak krásně vidět Krkonoše i Orlické hory.Věžový vodojem vysoký 38 metrů zdobí lícové cihly a fasáda. Z ochozu jsou pak krásně vidět Krkonoše i Orlické hory.Zdroj: Deník/Jiří Fremuth

„Vodojem má dvojitou stěnu. Mezi venkovní stěnou stavby a vlastní stěnou nádrže je izolační prostup zhruba 30 centimetrů,“ zaklání hlavu Michal Chvojka, který má ve vodárenské společnosti na starosti výrobu pitné vody, a hned vysvětluje důvod takového řešení: „Je to vlastně vzduchová izolace, aby voda měla stálou teplotu v zimě a v létě. I kdyby dlouho hodně mrzlo, teplotu vody to příliš neovlivní. Možná o dva, tři stupně.“

Dříve sem proudila voda přes jednoduchou úpravnu ve Staré Třebši, která brala životadárnou tekutinu ze studní nedaleko slepých ramen Labe. Dnes vodojem plní čerpadla ze sousedních podzemních nádrží.

Maďarská prezidentka Katalin Nováková dostává květinu, kterou připravily hradecké studentky, od prezidenta Miloše Zemana.
Hradecké studentky: Trnuly jsme strachy, aby kytice ladila s paní prezidentkou

Před pěti lety se novohradecký vodojem stal kulturní památkou. Podle Ministerstva kultury odráží dobové architektonické trendy: „Stavba s funkcionalistickými a moderně klasicizujícími prvky citlivě navazuje na tradiční cihlovou stavební produkci města Hradec Králové, doplňuje jakožto vertikální stavba jeho panorama, která tvoří dominantu periférie obce. Trvalá funkčnost je také dokladem nadčasovosti této stavby, která je svědectvím stavitelské a technické úrovně od třicátých let 20. století,“ zdůvodnili před pěti lety úředníci rozhodnutí o památkové ochraně. Právě zmínka o lícových cihlách je v Hradci důležitá. Podobná fasáda zdobí i zdi muzea nebo Gymnázia J. K. Tyla, tedy prvorepublikové vlajkové lodi architektury města, které svého času neslo přízvisko „Salon republiky“.

Věž otevírá firma pro veřejnost jen mimořádně, obvykle 22. března na Světový den vody. Ochoz nabízí neotřelou vyhlídku na Hradec. Přes panorama starého města tvořeného Bílou věží a středověkou katedrálou je pak krásně vidět hřeben Krkonoš nebo sousedních Orlických hor. Oku ale lahodí i samotná stavba vodojemu, která se tyčí nad okolními topoly.