Problémy s romskou komunitou jsou i v Jaroměři či Broumově, kde je jejich populace ještě větší.

Právě do Bydžova, kde situace s trestnou činností páchanou Romy eskalovala vloni, přijel ve čtvrtek ministr vnitra Radek John.
Napětí v Bydžově trvá několik měsíců. V listopadu starosta po několika přepadeních a znásilnění jednadvacetileté ženy přímo v centru města vydal prohlášení ostře kritizující Romy a vyhlásil sérii opatření proti problémovým obyvatelům. O víkendech bude s udržením pořádku pomáhat městem placená bezpečnostní agentura. Radnice také zvýší počet strážníků ze čtyř na šest. Svou přítomnost v Bydžově slíbila posílit také republiková policie, chce tu zřídit dokonce kriminálku.

„Rozhodně si nemyslím, že by bydžovská radnice udělala někde v práci s tamní romskou komunitou chybu. Snad jen to, že málo obsazenou městskou policií,“ řekla Petra Šilhánová Hajpišlová, vedoucí odboru sociálních věcí v Jaroměři.Tady představují Romové společně s Josefovem dokonce deset procent obyvatel a jako romské město je Jaroměř známá v celé republice. „Svou roli mohlo sehrát to, že zatímco u nás převažují Romové – starousedlíci, v Bydžově převládají přistěhovalci, mezi kterými bývá vždycky větší potenciál konfliktů,“ míní Hajpišlová.

Možná je to podle ní naopak neustále se měnící a nejistá státní politika integrace romské komunity, která podle Hajpišlové právě v případě Bydžova mohla trochu selhat.„Když bývalý ministr Kocáb rozjel projekt agentury pro sociální začleňování Romů, byly Jaroměř a Bydžov hodnotící komisí odmítnuty jako nepotřebné. Z blízkých měst v ní zůstal jen Broumov,“ dodala Hajpišlová.

Problémy přetrvávají i v Broumově. „Bohužel ti, kteří nepracují a nezačlenili se, dělají špatné jméno těm ostatním. K pozitivnímu vývoji situace nepřispěla ani ekonomická krize, která mnohým sebrala práci. V takovém stádiu jako je Bydžov ale nejsme,“ uvedl starosta Milan Kotrnec.
Do ještě větší bídy, související lichvy, zadlužování a dalších problémů, které uzavírají začarovaný kruh, Romy uvrhla i změna zákona, kdy od ledna přišli ti nejchudší o sociální příplatek. Jen v Jaroměři radnice řeší nápor 400 Romů, kteří žádají aspoň o příspěvek v hmotné nouzi.
A Romové si sami pomoct nedokážou. Když před rokem a půl asi 35 vysokomýtských Romů odletělo za lepším do Kanady, do čtyř měsíců byli všichni zpátky. „Problémy přetrvávají, je to běh na dlouhou trať. Jako pozitivní ale vidím posun ve vzdělanosti především mladé romské generace,“ řekl Zdeněk Marek z vysokomýtské charitativní organizace Naděje.

Vzdělávání hodně pomáhá i ve Svitavách. „Nezaměstnanost je mezi Romy stabilně vysoká, ochota Romů pracovat se také nezvyšuje, velmi se nám ale osvědčila vzdělávací činnost a práce s mládeží. Cítím mezi majoritní a romskou populací menší napětí než tomu bylo dříve,“ sdělil sociální preventista svitavské radnice Erich Štindl.