Nutrie: Kus přírody, pečínka nebo budoucí problém?

Na soutoku, v kuklenském náhonu, dokonce i v Piletickém potoce u Dopravního podniku se zabydlely nutrie. Není to důkaz zlepšujícího se životního prostředí. Nutrie se do polabské přírody dostanou pouze útěkem z domácího chovu. Příznivé klima posledních let jim umožňuje docela pohodlně přežívat.

Who is who?

Nutrie říční (Myocastor coypus), známá též jako vodní krysa, řekomyš, je velký hlodavec původem z Jižní Ameriky. V celém světě je často chovaná jako kožešinové a masné zvíře. V teplejších oblastech severní polokoule se mnohdy podařilo z chovu uniknuvším jedincům založit místní populace, čímž se nutrie zařadila na seznam nepříjemných invazních druhů.

Doma je v Jižní Americe
Nutrie říční je jediný známý zástupce čeledi nutriovitých. V současné době se vyskytuje ve volné přírodě na všech kontinentech mimo Antarktidu a Austrálii, o přirozený výskyt se však jedná pouze v Jižní Americe. Za obtížný invazní druh je považována v Jižní Koreji, jižním Japonsku, jihozápadní Číně, v povodí řeky Mississippi, jižní Evropě, centrální Asii a na Blízkém východě. Její rozšíření do severnějších oblastí je omezeno tím, že jde o spíše subtropické zvíře špatně snášící delší mrazivé zimy. Ty dokážou její populaci spolehlivě zredukovat. Daná vlastnost se projevuje expanzí směrem do hloubi mírného pásu v časech mírných zim a vyhynutím těchto exponovaných okrajových populací, pokud v zimě přituhne.

Jsou to zdatní tuneláři
Nutrie říční žijí na březích potoků, jezer a řek zarostlých hustou vegetací či v zarůstajících bažinách. V březích si budují nory s chodbami dlouhými 15 a více metrů. Aktivní jsou hlavně za šera, přičemž se obvykle nevzdalují více jak 180 metrů od nory. Jsou vynikající plavci a podstatnou část své aktivity vyvíjejí ve vodě. Na nohou mají plovací blány a jejich nozdry jsou posunuty dopředu a nahoru. Okolo tlamy mají hmatové vousky, které jim ve vodě umožňují snadněji hledat potravu. Výrazné jsou oranžové hlodáky.

Samec může být pěkný macek
Velikostně se nutrie nacházejí přibližně mezi ondatrou a bobrem - tělo dospělé nutrie je dlouhé 40-70 centimetrů, ocas je dlouhý 30-45 centimentrů. Dospělé nutrie váží obvykle pět až šest kilo, dobře živený samec může dosáhnout 10, samec vykrmený v zajetí až 12 kilogramů.

Rohlíkem ji nikdo neuctí
Nutrie se živí kořeny a bylinami - potravu si vyhrabávají, nebo se pasou na březích a podél břehů. Potravu si dokáže přidržet předními prackami. Větší množství jedinců dokáže zcela spást pobřežní a příbřežní vodní vegetaci a rozhrabat břehy, čímž přispívá k jejich erozi. Velmi nepříjemná je tato jejich aktivita, pokud si k ní vyberou sypané hráze, které pak mohou rychle znehodnotit a uvést do havarijního stavu. Další nepříjemností je, že jsou hostiteli pro nematodální parazity, které mohou napadat člověka (jde zejména a druh Strongyloides myopotami napadající kůži člověka).

Množí se zkrátka jako myši
Mláďata nutrií se rodí po celý rok, pohlavní dospělosti dosahují nejdříve do čtyř měsíců. Rychlost dospívání je přímo úměrná dostatku kvalitní potravy, což znamená, že v mírném pásu mláďata narozená v zimě vyrůstají pomaleji. Březost trvá asi 130 dnů, v jednom vrhu je obvykle 5-6 mláďat. Mláďata mohou přežít odstavení od kojení již po pěti dnech, nicméně průměrná doba kojení je pět šest týdnů.
Ve volné přírodě vzniká následující sociální uspořádání. V polygamní sociální skupině vládne alfa samice, jí je podřízen alfa samec (v době říje se vedení prohodí). Mladé samice si vytvářejí teritoria částečně se kryjící s teritoriem matky, mladí samci jsou z rodiny vypuzeni.

Kdo to s ní myslí váženě, měl by vědět…
Chov nutrií je mnohem náročnější než třeba chov králíků nebo drůbeže. I zkušený chovatel by měl počítat se ztrátami okolo patnácti procent, začátečník, samozřejmě ještě s vyššími. Nejčastější příčinou je nevhodné krmivo. Nutrie jsou mimořádně náchylné k chorobám žaludku a zažívacího traktu vůbec, takže všechna potrava musí být kvalitní. Zatuchlé, namrzlé nebo i jen zapařené krmení může lehce vyvolat nadýmání, popřípadě záněty. Nebezpečná je píce sklizená z chemicky ošetřených míst nebo taková, která obsahuje jedovaté byliny (ocún, blín, pryšec, sasanka, …).
Mezi větvemi, které dáváme k ohryzu, by neměla převládat vrba nebo jíva. Nutriím hrozí i jiná onemocnění. Hustá kožešina je v zimě nechrání před omrzlinami a v létě naopak bývá příčinou přehřátí organismu, příliš studené podlahy v kotcích mohou způsobovat záněty močových cest.

V zajetí je nutrie chována pro maso nebo pro kožešinu, obvykle se ale jedná pouze o malochovy. Kromě standardního plemene (hnědá kožišina) se podařilo vyšlechtit další odrůdy. Dominantní (viz mezialelové interakce - úplná dominance) jsou např. odrůdy bílá, černá a zlatá, recesívní pak stříbrná, pastelová, safírová, perlová.

(S využitím Wikipedie)

Napsali jsme v Deníku

Problematikou hradeckých nutrií se v listopadu 2006 zabýval i náš Deník (Hradecké noviny)

Vox populi vox dei?

Čtenářka Deníku Lenka Hejcmanová přispěla do rubriky Čtenář reportér:

DIVOKÁ PŘÍRODA V PŘÍMĚTSKÉ ČÁSTI HK.Při procházce podél Náhona se Vám naskytne možnost spatřit divokou a nespoutanou přírodu včetně jejich obyvatel - nutrií rodinky. Lenka Hejcmanová, HK – Svobodné Dvory. (internet - 20.01. 16:25).

Divoká a nespoutaná příroda?

Ano, nutrie u náhona v někom možná probouzejí představu divoké a nespoutané přírody, nebo snad i zlepšujícího se životního prostředí. Rozumější by ale bylo nutrie odchytnout a umístit je tam, kam v Čechách patří: do chovných kotců nebo rovnou do hrnce. Nutrie není původní český druh a v našich podmínkách se chová jako jateční - masné zvíře. Do volné přírody nepatří a jestliže se v ní čas od času objeví, jedná se s největší pravděpodobností o nějaké "uprchlíky". Nechceme-li dopadnout jako v Austrálii (i jinde), neměli bychom se dojímat vším, co je chlupaté, ale chovat se jako rozumní lidé.
p.nov. (internet - 21.01. 09:01).

A co vy?

Přistoupíme na "hru" a vezmeme nutrie do stavu české zvířeny? Nebo je třeba citlivým způsobem zamezit jejich expanzi?