Je sportovec, hrál fotbal a má za sebou i maraton – proto byl rád, že dostal možnost vymyslet, jak bude vypadat zrekonstruovaný areál na Bavlně. Architekt Tomáš Vymetálek, jenž se podílí také  na tvorbě územního plánu Hradce, zvolil netradiční řešení: barvy i zvláštní střechu tribuny. „Za rozumné peníze máme pěkný a kvalitní stadion,“ říká o projektu za 110 milionů korun.

Co vás vedlo k tomu, abyste byl takhle odvážný?
Fotbal ve mně evokuje pohyb, dresy, barvy, ne šeď. Navíc je to městský stadion, ne nějaký kolos deset kilometrů za městem. Tribuna ani internát nemá zadní fasádu, proto jsou barvy ze všech stran. Mělo to být živé, optimistické.

Inspiroval jste se někde? Například v jiných tréninkových fotbalových centrech?
Ne ne, inspirací pro mě byla lokalita. Ta je velmi různorodá – funkčně i hmotově.
V okolí je administrativní budova, rodinné domky, škola, školka, je to všehochuť.

Neobvyklá je také střecha tribuny.
Zvolili jsme takzvanou membránovou střechu. Materiál je látka omočená v gumě, dělá to dojem lehkosti, který se ke sportu hodí.

Co bylo nejtěžší?
Vejít se na omezený pozemek. (směje se) Chtěli jsme tam atletický ovál, ale museli jsme zachovat krásné vzrostlé stromy. Původní zadání bylo bez ubytovny, ale ukázalo se, že klub nemá kapacitu, kde by mládež bydlela. Proto jsme zmenšili kapacitu tribuny a udělali internát 
ve stejném stylu.

Ředitel klubu Richard Jukl si vysnil, že na Bavlně budou dvě regulérní hřiště. Proč se nepodařilo je tam vměstnat?
Brali bychom třeba i větší parkoviště. Ale bylo potřeba, aby to byl areál pro všechny, nedostali bychom tam víceúčelová hřiště, která budou využívat školy. K tomu ty stromy – příroda dostala přednost. Ale 
s panem Juklem byla perfektní spolupráce, připravil perfektní koncept, je vidět, že je vystudovaný stavař.