Většina dětí z Dětského diagnostického ústavu Hradec Králové byla v Krkonoších poprvé. Za 12 dnů nachodily neuvěřitelných 141,5 horských kilometrů, a to i přesto, že první týden vládlo především chladné a deštivé počasí. Vynahradily jim to krkonošské lesy, které byly plné hřibů a borůvek. Při každé túře byl vždy čas na lesní občerstvení. „Já jsem byla nejlepší sběrač hřibů," vykřikuje Nikola. „Také jsme si nasbírali borůvky, ze kterých nám paní Havlinová upekla vynikající borůvkový koláč s drobenkou."

Děti vystoupaly nejen na známá místa jako Růžohorky, Sněžku, Luční horu či Zlaté návrší, ale objevovaly také kouty daleko od turistického ruchu - Jelení louky, Klauzový důl, Horní Albeřice aj. Krakonoš je na cestách navíc překvapil tu lanovkou, jindy bobovou dráhou, bazénem či lezením po lanech. „Myslím, že si to děti užily se vším všudy. Celý tábor byl pro ně jedním velkým zážitkem, na kterém se velkou měrou podíleli i lidé z Krkonoš, bez nich by nebyla možná Krakonošova překvapení,"neskrývá spokojenost a vděčnost vedoucí vychovatelka Zikešová.

Dobří lidé ještě nevymřeli
V dnešní hektické době je vstřícnost a lidskost stále méně častým jevem, přesto se v Krkonoších našli lidé s dobrým srdcem, kteří nám pomohli ušetřit peníze. Lanovky na Medvědín, Hnědý vrch, Sněžku, Portášky, Černou horu - Černohorský expres, lanové centrum v Jánských Lázních, bobová dráha ve Špindlerově Mlýně, bazén v hotelu Energetik, Veselý výlet, rozhledna na Černé hoře, čaj na děčínské boudě a výborná polévka na Luční boudě, kde nám pan provozní v přeplněné restauraci ochotně našel místo. „Všem patří vřelé díky, Krakonoš se vám za dobrá skutky jistě odmění," usmívá se vychovatelka Zikešová.