„Dá se říct, že oprava této památky přišla za vteřinu dvanáct. Kdyby k ní nedošlo, hrozilo by, že by se za chvíli tato cenná stavba sesunula jak domeček z karet,“ řekl k nezvyklému postupu při opravě zvonice starosta nedaleké Vysoké nad Labem a dlouholetý „slavínský“ zvoník Jiří Horák.

Po dva měsíce pak dělníci a tesaři zvonici opravovali tak, aby tu zůstala i po další generace. Při nedávné kontrole statiky stavby se totiž přišlo na to, že nemá klasické základy, ale stále jen na masivních dubových rámech. Ty se však postupem času takřka rozpadly.

„Jsem moc rád, že se tato první etapa zdárně povedla a zvonice je zachráněna. Je to pro mě takové zadostiučinění a radost, kdy jsem mnohdy už nedoufal, že se to povede,“ nechal se u hydraulických heverů slyšet Jiří Horák, který si naposledy na zdejší zvony zazvonil na jaře letošního roku.

Sám však, i když je první etapa na konci, neví, kdy opět zvony rozezní. Ani to, zda bude zvonit na současné dva, nebo původní tři zvony, které tu byly až do roku 1917, kdy jeden z nich zrekvírovala armáda. „Tím, že se narovnala zvonice, tak se zkřivilo osazení zvonu. A pokud půjde vše podle plánu a podaří se další etapy, tak bych si rád opět zazvonil za dva roky,“ uvedl Jiří Horák a dodal, že jeho snem je opět na zvonici vrátit i třetí zvon.