Tento hranatý obrněnec si od vojáků vysloužil přezdívku Bobik. Je až nezvykle mrňavý. Na výšku nemá ani dva metry, na šířku metr a půl a vejdou se do něj akorát tak dva lidi. Na boku má navíc připevněnou dřevorubeckou pilu. Jestliže působí poněkud zvláštně, ještě podivuhodnější je jeho příběh.

„Neměli jsme k dispozici žádnou kostru. Stavěli jsme ho asi deset měsíců - z domácího malotraktoru. Ten jsme rozřezali a vše jsme svařovali, aby měl vůz zvenku stoprocentní podobu originálu. Originál se využíval v době druhé světové války, je to BA-64B, sovětský průzkumný vůz. Využíval se k průzkumu nebo k výsadkům ostřelovačů,“ vysvětluje Tomáš Vašíček ze Skaličky, který se do rekonstrukce pustil spolu se svým kamarádem Tomášem Vachkem.

Jak oba říkají, stále chtěli něco stavět a na myšlenku pustit se právě do rekonstrukce sovětského obrněného vozu BA-64B je přivedli kolegové z klubu vojenské historie Sever 2013, v němž se zaměřují na první a druhou světovou válku.

Originál je u nás zřejmě jen jeden

„Chlapi z klubu nám navrhli, ať sestavíme toto vozidlo, protože jich moc není. Tato auta vlastně osvobozovala Evropu, před tanky dělala předmostí. Po válce je Sověti nechali po státech. Jako Československá republika jsme jich měli dvanáct kusů. Z toho se dochoval snad jeden, který je zavřený v depozitu Vojenského technického muzea v Lešanech. Víme pak o třech rekonstrukcích tohoto vozu v Čechách, jedna z nich je naše,“ prozrazuje.

Na své dílo jsou jaksepatří hrdí, proto není divu, že se s ním na akcích rádi pochlubí. Naposledy ho předvedli trochu nezvykle na oslavách 60. výročí vzniku mysliveckého spolku Háj ve Smržově.

„Dovnitř se vejdou dva lidé, vepředu byl řidič a vzadu ve věži střelec - velitel,“ dává nahlédnout do útrob malého obrněnce Vašíček.

Nasazení v korejské válce

Firma GAZ zahájila práce na vývoji lehkého obrněného automobilu s pohonem čtyř kol a vyzbrojeného kulometem DT už krátce po vypuknutí druhé světové války. První prototyp spatřil světlo světa v lednu 1942 a do konce května jich bylo vyrobeno přes osm tisíc. Konce války se jich však dočkalo pouze 3 314. Jak uvádí Vojenský historický ústav k exempláři, který opatruje, pochází z výzbroje 1. československé samostatné brigády v SSSR, která v roce 1943 obdržela deset vozidel tohoto typu zařazených v rotě obrněných automobilů u tankového praporu. Vážily 2,5 tuny, stroj na silnici dosahoval rychlosti 80 kilometrů a byl opatřen šestimilimetrovým pancířem. Ve výzbroji československé armády zůstal do začátku 50. let.

„Po druhé světové válce tato auta ještě bojovala v Koreji, máme odtamtud dobové fotografie,“ dodává Tomáš Vašíček.

Poslední kusy však dosloužily ve výzbroji některých armád ještě v 60. letech 20. století.