Záběry z velkochovů prasat v Mlékosrbech a v Převýšově v uplynulých dnech sledovaly na sociálních sítích tisíce lidí. Spolek OBRAZ - Obránci zvířat je zveřejnil na své facebookové stránce, aby doložil, v jakých podmínkách prasata v českých zemědělských podnicích žijí.

Zaměřili se na život prasnic s narozenými selátky. „Ztrápené a apatické prasnice zavřené v těsných kotcích, které jim umožní sotva vstát nebo si lehnout. Pod těly vystresovaných zvířat se nachází tvrdá betonová nebo roštová podlaha místo přirozenější slaměné podestýlky. Hromada mačkajících se selat bojujících o potravu, tedy pokud už nejsou mrtvá,“ sdělili Deníku zástupci spolku OBRAZ.

Podle nich klece či kotce prasnice velmi omezují v jejich přirozeném chování, navíc nemají kontakt s jinými prasaty, nemohou budovat hnízdo pro mladé před porodem a močí a kálí přímo na místo určené k odpočinku. To vše vede ke stresu a zdravotním komplikacím. Prasnice tak tráví až třetinu života.

Ilustrační foto
Nemocných chřipkou začíná přibývat

SVS: Cizí lidé představují riziko

„Publikované snímky odkrývají běžné podmínky života prasat ,“ uvedl mluvčí spolku OBRAZ Pavel Buršík. Spolek podporuje evropskou iniciativu Konec doby klecové, která chce nasbírat více než jeden milion podpisů a dosáhnout zákazu klecových chovů v EU. Lidé mohou přidat svůj podpis k petici. „Úplně nejlepší alternativou jsou venkovní chovy s přirozenými výběhy, ty jsou časté ve Velké Británii. U nás v klecích trpí až 90 procent všech prasnic ve velkochovech,“ dodal Pavel Buršík.

Vedení Státní veterinární správy (SVS) Deník informovalo, že v letech 2017 a 2018 byly chovy v Mlékosrbech i Převýšově třikrát ročně kontrolovány.

„Právní předpisy stanovující minimální požadavky na chov prasat od roku 2013 zpřísnily možnost individuálního ustájení prasat, které je pouze v krátké fázi chovu, kdy je pro prasnici po odstavu selat důležité zachování klidnějšího režimu. Ve zbytku období jsou prasnice ustájeny ve skupinách ve větším prostoru,“ uvedl mluvčí SVS Petr Vorlíček. Podle něj veterináři na publikovaných záběrech nezjistili, že by chovatelé porušovali předpisy.

Na druhou stranu se však pozastavil nad tím, že do velkochovu se dostaly cizí osoby, které zřejmě neprošly dezinfekcí, což v době, kdy prasata ohrožuje nebezpečný africký mor, představuje velké riziko.

Lidé z vedení farem se k případu nechtějí vyjadřovat. Miroslav Březina, ředitel společnosti Mydlářka, pod niž patří převýšovský velkochov, jen uvedl, že případ předali policii.   (sah)