Za rohem, Díry, Vzpomínka na moře a Přibližné nekonečno. To jsou názvy čtyř děl, která se poslední měsíc rodila v lomu u Hořic.

Teď dva roky budou zdobit hradecké nábřeží u řeky Labe. Včera v devět večer uvítala díla a jejich tvůrce muzika hradecké filharmonie i ohňostroj. Příchozí si na vernisáži užili pivo i hořické trubičky.

Peněz je málo, 
rok vynechají

„Kvůli financím se bude sympozium konat jen jednou za dva roky," vysvětlil Martin Samohrd, který akci pořádá od roku 2002. Dříve se expozice měnila každým rokem, ale už vloni byla pauza. O tvorbu děl z pískovce mají každoročně zájem desítky umělců. „Vybíráme vždy tak ze sto padesáti ty nejlepší. Těm pak víceméně necháváme volnou ruku, aby si splnili své představy a touhy, konkrétní téma se nezadává," potvrdil Samohrd.  Letos je účast ryze zahraniční.

Hradecké nábřeží a následně hořický park, kam díla potom putují (je jich tam již kolem 150), tedy ozdobí sochy Rakušana Hermanna Gschaidera, Číňana Lien-Chin-Hou, Bulhara Georgi Minčeva a Japonce žijícího v Kanadě Kazumi Tanaky.

Dělejte sochu 
blbům odolnou

Ani díla z hořického sympozia nebývají ušetřena lidské hlouposti a vandalismu. „Říkám umělcům, aby sochy tvořili tak, aby byly blbům odolné. Ať se tam toho nedá moc odlomit," říká Martin Samohrd.

Zároveň dodává, že je to ale marné, jakmile se sochy někam dají, nějaká újma je většinou nemine. „Hradec ale na tom tak špatně není, hodně se ničí v hořickém parku. Teď máme jedno dílo, které je svázané provazy. Jsem zvědavý, jak dlouho vydrží, pokud to ale někdo poruší, rozpadne se na kusy," uzavřel.