Jak dlouho festival připravujete? (Jiří N.)
Koncepci festivalu, jeho téma a podobu připravujeme celoročne. V půlce března máme uzávěrku výzvy pro účinkující a pak už to jede opravdu naplno. Víkendy a večery, jelikož nemáme profesionální produkci, ale nadšené lidi, kteří mají divadlo a umění rádi. Letos jsme nově založili dramaturgickou skupinu a nad koncepcí festivalu jsme se několikrát během roku sešli v Hradci, Praze a virtuálně - přes skype konferenci- i v Berlíně.
Budou zase herci v ulicích? Bylo to moc fajn. (Tereza)
Festival zahájíme stejně jako vloni průvodem chůdařů. Letos se tato akce inspiruje tématem utopie a slibuje „lovce snů“ na vysoké noze. Do ulic, vstříc festivalovému dění, vyrazí průvod v úterý 21.6. v 18 hodin z Velkého náměstí. Během festivalu bude takových happeningů celá řada.
Kolik lidí se na přípravě festivalu podílí? (Monika)
Na přípravě festivalu se podílí v různých fázích příprav různý počet lidí. Od jednoho do čtyřiceti. Jádro tvoří členové královéhradeckého občanského sdružení Poco a poco animato. Jsme moc rádi, že nám každý rok pomáhají při realizaci festivalu dobrovolníci. Kdyby někdo měl chuť pomoci, může se stále přihlásit na adresu oap@pocoapoco.cz. Chystáme se stavět originální hrací scénu na Velkém náměstí a každý vstřícný pomocník bude srdečně vítán!
Jaký je rozpočet festivalu? Nemuseli jste při všech těch škrtech také omezovat finance? Kde vůbec peníze berete? Máte výrazné sponzory? (Martina)
Nejvýznamnějším partnerem Open air programu je Město Hradec Králové, dále má festival podporu od Královéhradeckého kraje a Ministerstva kultury České republiky. Snažíme se samozřejmě celoročně psát další granty a oslovovat také soukromé subjekty. Letos se nám nepodařilo získat takovou podporu jako v předchozích letech. Pro mnohé je kultura samozřejmost a stojí často na okraji jejich zájmu, je dlouhodobě všeobecně podfinancovaná. Škoda, že se neinspirujeme například modelem Velké Británie, která naopak do kultury v období ekonomického nedostatku investuje a podporuje ji, aby lidem bylo v nejistém období alespoň trochu dobře. Na to je totiž kultura a jakýkoli druh umění ten nejlepší lék.
Podařilo se vás sehnat nějaké zajímavé soubory? (Václav)
Publikum festivalu je více než různorodé, různorodá musí být i naše nabídka divadelních představení. Letos se přihlásilo na 200 souborů, snažili jsme se z takového množství vybrat ty nejzajímavější a technicky pod širým nebem proveditelné. Diváci se tak setkají s klasikou i avantgardou. Myslím, že tradičně k souborům, které se mají s hradeckým publikem vzájemně rádi, patří Divadlo VOSTO5 nebo Divadlo DNO. Obě si pro letošní Open air připravila navíc speciální programy. Divadlo VOSTO5 uvede svůj nový projekt Kupé v lese a Divadlo Dno bude hrát v hospodách na Starém městě nejnovější představení Hospodin aneb Kdopak by se boha bar. Hrát se bude také například v Kostele Panny Marie, kde vystoupí velmi dobrý divadelní soubor Geisslers Hofcomedianten Ambrosia. Dále určitě k inspirativním představením budou patřit projekty Nové sítě: Já tady ty tam nebo projekt Živá obrazárna, který se bude odehrávat na terasách pod Městskou hudební síní. Diváci by si také neměli nechat ujít projekty v režii berlínského performera Marolda Langera Philippsena. Je docela těžké vybírat z nabídky více než 137 představení ta opravdu nejzajímavější. Přijďte a určitě na něco zajímavého natrefíte, to vám myslím můžeme zaručit.
Kolik se bude platit vstupné? (Víťa)
Vystoupení Open air programu jsou zdarma, platí se pouze na představení v Žižkových sadech, koncert Jana Budaře v Městské hudební síni a představení Oskar a růžová paní tamtéž.
Jak dlouho spolupracujete s festivalem Divadlo evropských regionů a co pro vás znamená taková možnost? (Aleš)
Spolupracovat na festivalu Divadlo evropských regionů jsem začínala před lety sama jako dobrovolník a pak brigádník. Před třemi lety jsem připravila samostatnou dramaturgii na scéně v Pivovarském náměstí a kompletní organizaci Open air programu jsme převzali se sdružením Poco a poco animato od Saši a Nadi Gregarových před dvěma lety. Možnost je to nádherná a zároveň náročná. Přesně napůl. Chceme ji naplnit jak nejlépe dovedeme a jak je v našich silách a možnostech. Atmosféra hradeckého divadelního festivalu je nejen v českém kontextu jedinečná. Je rozhodně zážitek se na ní podílet a spoluvytvářet ji.
Znáte Slovensko? Jezdíte tam s rodiči nebo i sama? (Josef)
To je krásná otázka. Na Slovensku máme po babičce domek s vinohradem. A představa, že tam hned po festivalu za rodinou vyrazím, mě v těchto náročných pracovních dnech drží nad vodou. Mám to tam opravdu moc ráda. Jsem „československé dítě“, maminka je Slovenka, taťka Čech a já jsem se na Slovensku narodila. Kraj, lidé a temperament, to jsou nej důvody, proč se tam ráda, když je čas, vracím.
