Šest let času navíc dostala opatovická elektrárna (EOP) na to, aby dosáhla emisních limitů oxidů dusíku nebo přešla na jiný druh paliva. U emisí rtuti má na to samé osm let. Společnost EOP o výjimku zažádala na základě toho, že od letošního roku Evropská Unie zpřísnila emisní limity oxidů dusíků a rtuti. O plánovaném zpřísnění však elektrárna věděla už od roku 2017.

„Je to pro mě obrovské zklamání. Výjimka prodlužuje možnost dále používat starou technologii na úkor obyvatel nejen Královéhradeckého kraje,“ říká krajský zastupitel Martin Hanousek (Zelení) a dodává, že výboru pro životní prostředí Královéhradeckého kraje navrhl, aby kraj podal odvolání. Výbor tento návrh schválil, nyní se jím tedy bude zabývat krajská rada.

Pardubický a Královéhradecký kraj s žádostí o výjimku od začátku nesouhlasí, stejně tak řada organizací pro ochranu životního prostředí. Nelíbí se jim zejména dlouhá doba, po kterou bude výjimka platit. „Chceme, aby co nejdříve skončila ‚doba uhelná‘ a elektrárna v blízké době přešla z uhlí na zemní plyn," uvedl letos v červnu náměstek královéhradeckého hejtmana pro oblast životního prostředí Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). Možné udělení výjimky se nelíbilo ani městskému úřadu v Hradci Králové. Ten poukazoval na to, že elektrárna ve své žádosti přechod na alternativní paliva uvádí pouze jako možnost, nikoliv záměr. Je tedy toho názoru, že EOP toto období využije k optimalizaci nákladů, a ne k přechodu z uhlí na zemní plyn.

Původně o výjimce pro opatovickou elektrárnu rozhodoval Pardubický kraj. Ten však letos v březnu zažádal o vyřazení z řízení z důvodu podjatosti svých úředníků a spor byl tak postoupen k rozhodnutí Krajskému úřadu Vysočina. Právě ten nyní výjimku pro EOP posvětil.