"Je to 31. ročník Hubertovy jízdy. Nekonala se jen jednou během covidu," prozradil Zdeněk Sedláček z Hubílesa, který ji pořádá od samého počátku.

Základem Hubertovy jízdy je hon na lišku, kterou představuje jeden z účastníků označený liščím ohonem. Jezdce pak vede takzvaný máster, jehož pokyny musí ostatní dodržovat. Jak zavelí, hon na lišku může začít. Hubertova jízda pak bývá završena závěrečným halali, kdy se jezdci snaží liščí ocas ukořistit.

Kdysi v terénu bývaly postavené i překážky, dnes už ne. Přesto menší překážky musí koně po cestě překonat, jako příkopy.

Jeden z jezdců představuje lišku, kterou všichni ostatní honí, ovšem při této akci se liščí ocas, který ji symbolizuje, nakonec schovává na louce - "lišku" v pomyslné noře začnou jezdci na povel v určeném úseku hledat. Jízda je tak bezpečnější.

Tradice vzešla z Anglie, kde účast v honu na lišku znamenala prestižní společenskou událost. Takzvané parforsní hony se však konaly i u nás, v Chlumci nad Cidlinou hrabě Oktavián Kinský uspořádal první parforsní hon po anglickém vzoru v roce 1836.

Třicet metráků kapra vylovili rybáři z rybníku Datlík na okraji Hradce Králové.
Hradecký Datlík vydal tři tuny kaprů. Ceny se budou lišit o desítky procent