Smyslem paběrkování je sbírání plodin, které nejsou zemědělská družstva schopná prodat obchodním řetězcům, protože často nevyhovují z estetického hlediska nebo nemají dostatečnou kvalitu pro trh.

Zkušenost nemají

Na Hradecku se ale paběrkování mnoho družstev nevěnuje. „S paběrkováním jsem se ještě nesetkal. Naše výrobky se ve většině případů prodají všechny. Při sklizni úrody nepočítáme 
s tím, že by se něco neprodalo," řekl ředitel Agrodružstva Lhota pod Libčany Pavel Veselý.

Plodiny, které nejsou schopni zemědělci prodat se pak často znovu zaorávají přesto, že se dají dále využít. „Zaorávání mi přijde jako nesmysl. Nevím o nikom, kdo by to praktikoval," dodal Veselý.

Sbírají dobrovolníci

Paběrkování se nejčastěji věnují dobrovolníci, kteří pro tyto plodiny jezdí a sbírají je. Posbírané potraviny se poté darují potravinovým bankám, které je přerozdělují potřebným lidem.

Vytváří se tak skupina dobrovolníků, kteří dávají najevo svou solidaritu se sociálně znevýhodněnými skupinami obyvatel. V České republice se paběrkování nejvíce věnuje skupina Zachraň jídlo, která v minulém roce nasbírala téměř osm tun jídla.

Zbytky krmí zvířata

Pěstitelé ovoce a zeleniny mají ale i jiné možnosti, jak naložit s neprodanými plodinami. „Část potravin, které nejsme schopni prodat dáváme zvířatům," řekl jednatel společnosti OZ-Hrbek Daniel Hrbek. Zároveň dodal, že se zaorávání a paběrkování také nevěnují.

Častým problémem je také nadprodukce, kdy zemědělci vysadí více, než je třeba, aby zajistili dostatečné množství požadovaného produktu.

Zaorávají brambory

„Zaorávání se často provádí v případě nadúrody, kdy zemědělská družstva nejsou schopna všechno prodat. U nás se snažím, abychom vše prodali, proto zaorávání neprovádíme. Když nám něco zůstane, dáme to našim zvířatům," řekl Petr Sedláček, ředitel Karsit Agro Dubenec.

Podle něj zaorávání nejvíce praktikují pěstitelé zeleniny, kteří se věnují produkci brambor a cibule.

Martin Prokeš