Jak je zajištěna bezpečnost lékařů z Hradce Králové, kteří působí v polní nemocnici na kábulském letišti? I na tuto otázku odpověděla Hradeckému deníku ministryně obrany Vlasta Parkanová (KDU–ČSL).
Jaká je v Kábulu v současné době bezpečnostní situace?
Mise v Afghánistánu bezpochyby patří k těm nejvíce rizikovým. Míra nebezpečnosti se samozřejmě v jednotlivých lokalitách liší. Každopádně klade velké nároky na lékaře i na vojáky.
K lékařům z Hradce Králové se nedávno připojili zdravotníci ze Slovenska. Bude tato spolupráce pokračovat i v budoucnu?
Na místě je nyní sedm lékařů ze Slovenska. Spolupráce s nimi je výborná. Se Slováky čeští vojáci působí také v Kosovu na základně Šajkovac.V plánuje je také vznik společného česko-slovenského bojového uskupení Battle Groups v rámci vznikajících společných armádních sil Evropské unie.
Jak je zajištěna bezpečnost českých lékařů v Kábulu? Existuje varianta, že v případě eskalace napětí dojde k urychlenému stažení zpět do České republiky?
Bezpečnost je zajištěna spojeneckými vojáky, ale podrobně o tom nemohu hovořit. Nespekulujme ale prosím o nějaké evakuaci. To bychom mohli tyto úvahy rozšířit na to, zda je definována nějaká situace, kdy bude stav v Afghánistánu natolik rizikový, že stáhneme veškeré své vojáky. Takhle o tom ale uvažovat nemůžeme.
Čeští zdravotníci poskytují v Kábulu péči nejen spojeneckým vojákům, ale také místním lidem. Přesto je část české veřejnosti stále vnímá spíše jako žoldáky, kteří za peníze daňových poplatníků vydělávají kdesi ve válečných zónách. Kdy se tento pohled změní?
Není vůbec jednoduché tyto věci lidem správně vysvětlit a přitom se vyvarovat populismu. Není ovšem možné veřejnosti vytýkat, že její pohled na armádu je zkreslený. Dlouhá desetiletí totiž byla armáda vnímána jako nástroj totalitní moci. A navíc nástroj zbytečný, který nebyl nikdy využit, protože nebojoval.
Nesouvisí to s představou mnohých Čechů, že nepříjemnou a nebezpečnou práci za ně udělá někdo jiný?
Rozhodně. Není možné říkat, že my pošleme své vojáky jenom tam, kde je to bezpečné. A tam, kde je to nebezpečné, ať si to zařídí někdo jiný. Je pravda, že jsou státy, kterým se do toho příliš nechce. Já bych ovšem byla nerada, kdyby Češi patřili právě do této kategorie.
V Afghánistánu nedávno zahynul český voják. Jak to podle vás ovlivní veřejné mínění?
Událost, kdy v Afghánistánu položí život český voják, snad české veřejnosti postupem času zprostředkuje smysl této oběti za společné bezpečí euroatlantické civilizace. Ono to zní vznešeně, ovšem je to velká pravda. Pocit, že žijeme v bezpečném světě, je fikce. Nežijeme v bezpečném světě. A kdo si takto klapky zúží, tak si tím sice usnadňuje život, ale tomu nebezpečí neunikne.