Malý chlapec s maminkou zaujatě pozoruje pohyb dřevěných kabin bez dveří, ze kterých v přízemí v jedné řadě vystupují a ve druhé nastupují lidé. Prázdné kabiny sjíždějí do podzemí, plné míří do pěti vyšších pater. Sledovat postavy mizející v útrobách šachty výtahu zvaného páternoster patří k místním atrakcím.

„Je to jedinečné a nepřekonatelné, prostě paráda. To je let, co už to funguje. Nějakou elektřinu to asi sežere, ale zase neřešíte samostatné kabinky. Vždycky si to tady užívám. Akorát jsem ještě nejel úplně dokola, i když jsem to chtěl několikrát zkusit. Ale i na to jednou dojde,“ směje se padesátiletý Václav Černý z Převýšova na Hradecku. Jako řidič vysokozdvižného vozíku má k technice blízko a páternoster dokáže ocenit.

„Ale když sem chodím s mamkou, musíme jet druhým klasickým výtahem, protože tímhle se bojí. Ještě víc by se mi líbilo, kdyby to bylo jinde než v nemocnici, kam se člověku přece jen moc nechce,“ uvažuje.

Výstava Lega těší teď malé i velké v Hradci Králové.
Lego je i investicí, říká sběratel. V Hradci vystavuje 1300 setů, podívejte se

Výtah je založený na principu dvou řad kabin jezdících nahoru a dolů, kdy lze nepřetržitě odbavovat cestující kdykoli nastupující a vystupující v libovolném podlaží. V dětství fascinoval i Miloše Šejvla. Dnes má zařízení v budově polikliniky II na starosti jako její správce.

„Narodil jsem se tady na Slezském Předměstí, asi tři ulice odsud. Když jsem jako kluk začal hrát fotbal a chodil sem k lékaři, páterem jsem se rád vozil. Ale dodržoval jsem pravidla a až nahoru a úplně dolů jsem nejezdil. Opravdu,“ ujišťuje se smíchem Šejvl.

K páternosteru totiž patří věčná otázka, co se s kabinami děje v horní strojovně, takzvané úvrati, a ve sklepě, kde se posunují do opačného jízdního směru. Již celé generace dětí se rodičů ptají, zda se výtah překlopí vzhůru nohama. A spousta lidí si to také vyzkouší.

„Je tam nouzové osvětlení, aby lidé nepropadali panice, kdyby zapomněli vystoupit. Každopádně není vhodné to zkoušet. Teoreticky se může výtah porouchat a zastavit,“ vysvětluje Miloš Šejvl ve strojovně páternosteru pod střechou budovy.

Elektrárna Hučák v Hradci Králové.
Secesní vodní elektrárnu Hučák zná každý Hradečák. Mrkněte, jak vypadá uvnitř

Ve skutečnosti jsou na konci dráhy páternosteru kola, podél kterých jsou obtočené závěsné řetězy kabin. Ty se tak ve sklepě a ve strojovně horizontálně přesunou do opačného dopravního směru.

Každá z dvanácti kabinek pro dva pasažéry oběhne celou výtahovou šachtu za tři minuty a dvanáct sekund. Takto obíhají již padesát let.

„Páter je z roku 1974, takže je to již téměř historické technické zařízení. Musíme mít veškerou dokumentaci, prohlídky a servis specializované firmy. Zatím všechno funguje a z hlediska platné legislativy výtah odpovídá všem náležitostem,“ ujišťuje správce polikliniky.

Stáří zařízení si sice vybírá svou daň v podobě náročnější údržby, nicméně stroje stále fungují spolehlivě. Cokoli se na páternosteru upravuje, musí se udělat podle původní předlohy. Potřebné díly se vyrábějí na zakázku.

Železobetonová konstrukce roste na okraji obchodní zóny Makro v Březhradu u Hradce Králové.
VIDEO: Nábytkářský gigant staví obří obchodní dům u hradeckého Makra

„Když se dělají například vodící čepy, musejí se rozdělat, přepouzdřit, případně přemotat, opatřit novými pouzdry a zase dát zpátky. Už se to nedá nikde koupit. Je to sice náročnější, ale pro každého, kdo má rád staré věci o to romantičtější. Je to stará, dobrá a poctivá řemeslná práce. Sám jsem strojař, takže to dokážu ocenit. Je to spolehlivé zařízení stále vyhovující všem přepravním podmínkám,“ konstatuje Šejvl.

První páternoster na světě začal jezdit v Londýně v roce 1884. Největší rozmach zažily oběžné výtahy v první polovině 20. století. Jejich výhodou je vysoká přepravní kapacita, energetická nenáročnost či spolehlivost.

„I kdybychom páternoster nahradili dvěma výtahy, jejich kapacita by byla menší než ta současná. Nevýhodou je, že už ho nelze inovovat, ale pouze udržovat,“ doplňuje správce. Jak dlouho ještě může být v provozu, si netroufá odhadovat. Jezdit prý může, dokud bude procházet servisem a splňovat podmínky pro provoz.

Vila Anička v Hradci Králové je kulturní památkou.
Petici nechápu, říká investor. Prozradil, co bude dál s hradeckou vilou Anička

„Dělaly se nějaké opravy, ale z hlediska kapacity je páter natolik výhodný, že není důvod ho nějak omezovat nebo zastavit. Nás může zastavit v podstatě jen legislativa, například týkající se bezpečnosti. Ovšem tento výtah má řadu spolehlivých bezpečnostních prvků. Jsme schopní ho udržovat v chodu a potřebné díly zajistit. Kromě nových vyhlášek a nařízení se jednou může stát, že některé části již vyrobit nepůjdou, anebo to bude tak nákladné, že se bude muset začít uvažovat o novém zařízení. Samozřejmě by mi to bylo líto,“ říká Miloš Šejvl.

Bezpečnost patří k dalším častým otázkám uživatelů páternosterů. Někteří se obávají, že se zařízení nezastaví v případě nehody. Ve skutečnosti jsou páternostery vybaveny čidly, které je v případě uvíznutí mezi kabinou a vchodem spolehlivě zastaví.

Další otázkou je původ názvu oběžných výtahů. Souvisí s modlitbou Pater noster, tedy Otčenášem neboli modlitbou Páně, a odkazuje na modlitební šňůry, takzvané paternostery. Ty se později vyvinuly v růženec, jehož korálky mechanismus páternosteru připomínají.

Druhý východočeský páternoster je v budově bývalého ředitelství státních drah na hradeckém Ulrichově náměstí, kde dnes sídlí policie. Přístup veřejnosti je tam však omezený.

Mohlo by vás zajímat: Největší stavba, největší jeřáby. Podívejte se na obří stroje u nemocnice

Zdroj: Deník/Stanislav Ďoubal