„Byl to jedinečný člověk. Na spoustu věcí stačil sám, ke všem se snažil být příjemný a případné konflikty vždycky chtěl řešit klidnou cestou. Pracoval na mnoha místech, všude všem chtěl vycházet vstříc. Za svou školu vždycky hodně bojoval. Myslím, že to, jak nenahraditelný byl, si všichni brzy uvědomí,“ uvedla rozechvělým hlasem zástupkyně ředitele polabinské „zušky“ Naďa Gregorová.

„Pokud nějaké zdravotní problémy měl, tak si nikdy na nic nestěžoval. My jsme do poslední chvíle nic netušili. Byl to opravdu rychlý konec,“ dodala Naďa Gregorová. „Ještě v pondělí večer jsme měli s J. K. Bandem zkoušku, na které jsme se domlouvali, že ho půjdeme navštívit. To jsme ještě netušili, že už to nebude možné,“ neskrývala smutek zpěvačka J. K. Bandu Zuzana Grohová. „Nejsou to ještě ani dva roky, co zemřel náš první dirigent a zakladatel orchestru Jaroslav Khail. Ani ve snu by nás nenapadlo, že podobný osud bude mít i jeho nástupce Jindřich Pavlík. Vždyť ještě před prázdninami jsme se účastnili jedné přehlídky, kde byl v plné síle. Žádné potíže jsme u něj neregistrovali. V hlavě měl navíc spoustu nápadů a plánů, které chtěl dokončit. Ale o prázdninách už s námi na soustředění nejel. Všichni jsme však věřili, že se k nám zase brzy připojí,“ prozradila Zuzana Grohová.

  „Byl to moc hodný člověk. Nikomu nedokázal říct ne, byl velmi vstřícný, pro druhé by se rozdal,“ pokračovala zpěvačka J. K. Bandu, který zatím řídí Miloslav Menšík. „Role dirigenta se však ujal s tím, že ji zase Jindřichovi někdy v říjnu předá. Nyní se tedy budeme muset v J. K. Bandu poradit, jak dál a hledat dalšího kapelníka,“ podotkla zpěvačka orchestru.

„Je to pro nás velká ztráta. Jsem z toho do teď celý pryč. Momentálně za Jindřicha náhradu nemáme, ale předpokládám, že nasmlouvané koncerty včetně toho sobotního na polabinské pouti odehrajeme,“ sdělil organizační šéf J. K. Bandu Pavel Kopecký.

Jindřich Pavlík stál společně se současnou ředitelkou Kulturního centra Pardubice Romanou Vojířovou u zrodu jarní části Městských slavností – festivalu Zrcadlo umění. „Vím to jen několik minut a nemůžu se z toho vzpamatovat. Pro mě byl především skvělý kamarád. Jsem přesvědčena o tom, že jeho smrt zasáhla spoustu lidí. Ani ve snu by mě nenapadlo, že by to takhle mohlo skončit, protože na sobě nedával vůbec nic znát. Beru to jako znamení, že člověk si má vážit a užívat toho, co má,“ vyjádřila se Romana Vojířová. (td)