„Pěnu používáme v případě úniku nějakých hořlavých kapalin. Nemusí to být nutně na letištích při poruše letadle, ale  používá se běžně na silnicích při poruše cisterny, při hašení skládek pneumatik či na benzinových stanicích," uvedl Libor Bohdanecký z oddělení IZS a služeb královéhradeckých hasičů.

Pěna brání hoření

Hasiči tak cvičili, jak nejrychleji položit pěnu na vymezený úsek. Pěna vytvoří nad kapalinou nepropustnou krustu, která zamezí odpařování a také k hořící kapalině nepustí kyslík.

Pěna vzniká jednoduše smísením chemie a vody. „V cisternách už vozíme část pěnotvorného roztoku a samozřejmě vodu, takže k zásahu jsou hasiči připraveni ihned," dodal Libor Bohdanecký.

Hasiči pracují ve speciálním obleku, který je žáruvzdorný. Společně s dýchacím přístrojem tak na sobě mají dvaadvacet kilogramů. „Oblek je neohrabaný, je v něm teplo, ale je potřeba. Také komunikace je ztížená i dýchacím přístrojem," popsal svoje pocity osmadvacetiletý hasič Jan Čech.

Přímo na hradecké letiště už hasiči vyjížděli. „Před lety jsme tu měli letadlo, které hlásilo problém s podvozkem.  Hasiči byli připraveni nastříkat na ranvej pěnu. Naštěstí palivo nakonec letadlo spotřebovalo ve vzduchu a pěna nebyla potřeba," zavzpomínal Jiří Jerouš, vedoucí provozu letiště.

Nedobrovolně jsem si pěnu vyzkoušel

Na zemi vypadá hasební pěna jako ta, kterou používáte do vany. Ovšem pokud sedíte v letadle, které má technické problémy, může vám zachránit život.  Na druhou stranu takový zážitek bych nikomu nepřál. Stalo se mi to, když jsme vzlétli z letiště Entebbe v Ugandě. Nefungoval nám levý motor a pilot se rozhodl vrátit zpět. Což by nebyl problém, i s dopravním letadlem se umí bezpečně dostat na zem. Jenže při přiblížení na ranvej jsme měli velkou rychlost a po dotyku s letištní plochou nám praskl podvozek. 
A už jsme byli zase ve vzduchu. Další kolečko nad jezerem a druhý pokus. Tentokrát se povedl a při vystupování jsem si všiml, že na asfaltu byla nastříkaná právě ona pěna a všude kolem blikala hasičská vozidla.