Základem zvuku klavírů Petrof je rezonanční deska, jejíž kvalita určuje samotný tón. Vyrábí se z minimálně 80 let starých smrků rostoucích ve vyšší nadmořské výšce většinou na severních úpatích kopců, aby měly hustě rozvrstvené letokruhy a dosáhlo se potřebných vlastností dřeva.

„Je to pro nás duše nástroje, funguje v něm jako zesilovač a roznáší jeho zvuk. Když kladívko uhodí na strunu, ta začne vibrovat a rezonanční deska zvuk roznese,“ vysvětluje Ivana Hübl Jalůvková, manažerka Muzea Petrof, která poutavým výkladem seznamuje se zákulisím výroby návštěvy a provádí exkurze.

Více než půldruhého století vyrábí společnost Petrof hudební nástroje na stejném místě v Hradci Králové. Světoznámé klavíry putují za zákazníky z továrny v Brněnské ulici na okraji města, a přesto v sousedství největšího sídliště v kraji od roku 1874. Prá
VIDEO: Prohlédněte si skvosty z hradeckého Muzea Petrof. Krásně i znějí

Řezivo pro rezonanční desky se dováží například z italského Val di Fiemme, z Německa i z tuzemské Vysočiny. Dřevo nesmí mít žádné kazy, smolné rány či suky. Prkénka se pečlivě slepují vedle sebe a po zabroušení a dalšímu opracování může dojít k finální kontrole. „Následně se deska zhruba šest týdnů vysouší v uzavřené místnosti, kde proudí teplý vzduch. Ze zhruba 10 procent se přitom vlhkost sníží na 6,“ vysvětluje Ivana Hübl Jalůvková.

Veškeré dřevěné součásti se vyrábějí přímo v hradeckém Petrofu. Dnes továrna vyrábí zhruba 1 500 nástrojů ročně, které vyváží do 65 zemí celého světa a je jedním z největších evropských výrobců akustických pian.

„Nástroje Petrof mají charakteristický měkký, kulatý, dynamický a romantický tón. Tím se odlišujeme od konkurence, je to naše výhoda, a proto si je lidé kupují,“ říká prezidentka společnosti Petrof Zuzana Ceralová Petrofová, která zastupuje pátou generaci rodiny. Kromě její sestry Ivany Petrofové, která vede Muzeum Petrof a Petrof Pianosalon Praha, je ve vedení podniku i její dcera a zeť.

„Šestá generace už tady velmi intenzivně pracuje. Dcera vystudovala zahraniční obchod a je u nás výkonnou ředitelkou a zeť je ředitel rozvoje. Myslím si, že oba mají firmě co dát. Dohromady fungujeme velice dobře,“ pochvaluje si prezidentka Petrofu, který má zhruba 170 zaměstnanců.

Zdroj: Stanislav Ďoubal

Společnost sídlí na okraji čtvrti Moravské Předměstí a Malšovice při hlavním tahu z města směrem na Brno od roku 1874, kdy Antonín Petrof zakoupil zájezdní hostinec Na Brně a kovárnu. Nadaný truhlář odešel v roce 1857 do Vídně, aby se stal stavitelem klavírů. První hradecký kousek vyrobil v roce 1864 a tradice mohla začít.

V současnosti jsou v areálu firmy menší objekty pro dřevovýrobu, obrábění litinových rámů, lakování a další činnosti. Veškeré komponenty se však scházejí v hlavní budově stojící při ulici Na Brně, kde probíhá kompletní výroba nástrojů. Pečlivá práce na každém z nich trvá měsíce až rok a obnáší precizní sestavení zhruba 7 tisíc komponentů.

Na struny nesahat nebo zčernají

Už víme, jak se vyrábí dřevěná kostra klavíru. A co je dál? Podíváme se do strunárny. Visící struny doplňují tabulky upozorňující na to, že lidské dotyky jsou nežádoucí. Pot na ně působí agresívně a důležité součásti nástrojů záhy tmavnou. Materiál na ocelové struny se dováží z Německa na cívkách a v dílně se potom rovnají a upravují a v případě basových strun opřádají mědí.

„Tón v nástroji je určen délkou napnuté struny a zároveň jejím průměrem. U nejvyšších tónů mají ani ne milimetr, basové mají i šest a půl milimetru,“ ukazuje průvodkyně.

Nejdelším nástrojem Petrofu je klavír Mistral, který má 2 metry a 84 centimetrů. „Jsou tam struny navíjené mědí dlouhé zhruba 2,30 až 2,40 metru centimetrů,“ podotýká pracovník Petrofu pečlivě opřádající struny. Za směnu jich má v ruce několik set.

Následně se struny napínají na těžké litinové rámy ze slévárny v Novém Městě nad Metují, které se v Hradci Králové obrábějí a dále upravují. Na dalších pracovištích již rozpracované nástroje stále více připomínají klavíry a pianina, která tvoří většinu produkce. Sestavování komponentů musí být naprosto přesné, stejně důsledné jsou povrchové úpravy.

Hradecký výrobce klavírů a pianin Petrof patří k nejstarším a nejvyhlášenějším tuzemským značkám. Aby to mohlo platit i v 21. století, musela firma překonat řadu obtíží.
Historie proslulé značky Petrof je příběhem šesti generací. Začal v roce 1864

„Za rok jsme schopni vyrobit 1500 kusů, z toho je zhruba 10 procent klavírů. Standardní sériová výroba zahrnuje šest typů klavírů pojmenovaných podle úrovní síly větru. Od nejmenší a nejkratší Bory, která má 1,59 metru až po nejdelší Mistral. Pianina se posuzují podle výšky, rozpětí je tam od 118 centimetrů po 135 centimetrů. Jde také o šest základních velikostí, ale škála výrobků je širší a variabilnější než u klavírů,“ popisuje Ivana Hübl Jalůvková a připomíná ještě dva nástroje z prémiové řady Ant. Petrof, které jsou největší chloubou firmy. Větší z nich vznikl ke 150. výročí Petrofu v roce 2014, klavír má 2,75 metru, vývoj trval pět let a další dva roky se stavěl a testoval.

Když se proces výroby nástroje blíží ke konci, přichází na řadu testování jeho zvuku a ladění. Předtím se každý klavír dostává do takzvané vyhrávačky. V oddělené místnosti je zařízení, které samo pomocí válečků tisíckrát uhodí do každé z kláves, aby se zvuk usadil. Potřebuje k tomu 22 minut.

„Výroba pianina trvá 4 až 6 měsíců podle složitosti skříně a vybavení, které si zákazník přeje. U klavíru je to 6 až 12 měsíců. V průměru je to 9 měsíců, dokončení je tedy jako narození dítěte,“ počítá Zuzana Ceralová Petrofová.

Firma Petrof v minulosti prošla mnoha turbulencemi. Za druhé světové války vyráběla pražce a bedýnky na munici. V roce 1948 byla znárodněna a Petrofům byl na desítky let zapovězen vstup.

Hledání nových trhů

Ani porevoluční privatizace nebyla jednoduchá a velké problému přinesla i krize na americkém trhu v roce 2004, kam směřovala velká část produkce Petrofu. Když se zdálo, že jsou problémy zažehnány, dopadla na společnost opatření proti šíření koronaviru následovaná válkou na Ukrajině, rostoucí ceny energií a inflace a nyní i situace na Blízkém východě.

„Musíme hledat trhy, které fungují a jít tam, kde roste ekonomika. Operujeme v 65 teritoriích celého světa a momentálně se chystáme na cestu do Ameriky a do Indie, protože cítíme, že by tam pro nás mohla být situace příznivá. Americký trh se v současné době rozvíjí velmi dobře, pracujeme na tom od loňského roku a máme tam čím dál více zákazníků. Myslím si, že velké příležitosti jsou pro nás i v Uzbekistánu, Kazachstánu, Saúdské Arábii nebo v Dubaji,“ konstatuje prezidentka Petrofu, která je hrdá i na založení Muzea Petrof v roce 2013 a Petrof Gallery o čtyři roky později. Obě instituce sídlí v areálu firmy.

Snad by na nás byl prapradědeček pyšný

Nyní se již chystají novinky ke 160. výročí založení firmy v příštím roce. „Tentokrát to bude například limitovaná série pianinek s dýhou v art deco stylu. Bude jich 88 kusů, což odpovídá počtu kláves,“ usmívá se pokračovatelka rodinné tradice a zamýšlí se nad otázkou, co by na součást říkali její předci: „Ráda si s nimi povídám. Když se stane něco nového, vždycky se o to s mým prapradědečkem podělím. Předpokládám, že by na nás mohli být pyšní. Na to, že firma stále existuje, že příští rok budeme slavit 160 let od jejího založení, že je v ní už šestá generace, a řekla bych, že velmi úspěšná, stále inovujeme a patříme k největším v Evropě.“