Než se z pískovce používaného při nynější rekonstrukci Karlova mostu stane přesně vytvarovaný kvádr pro určené místo na památce, zažije dobrodružnou cestu. Deník si jí prošel.

Vše začíná v lomu v Kocbeřích u Dvora Králové nad Labem. „Pískovec se zde vytěží a jeho bloky putují do kamenictví v Pečkách, kde ho specialisté řežou na desky silné 40 centimetrů, tedy na šířku zábradlí. Z těchto desek potom řežou na míru jednotlivé kvádry,“ popsal Daut Kara ze společnosti Mott MacDonald, která má nad rekonstrukcí památky technický dozor.

Z Peček už míří materiál ke konečnému opracování do Prahy. Kameníci chtěli původně tuto vizuálně atraktivní činnost provádět přímo u mostu, protože je pod dvanáctým obloukem vhodný prostor. „To se však nelíbilo místním obyvatelům, prý by je to rušilo,“ vysvětlil Kara.

Kameny se tak otesávají v branické dílně. Byla zvolena povrchová úprava, která se nazývá šalírování podle použitého sekáče – šalírky.
Podle zjištění Deníku jsou však některé kameny atypických tvarů opracovávány přímo pod mostem. Vznikají zde například chrliče nebo podstavce pod lucerny.

Odborníci nechtějí předvídat, kolik kamenů bude muset být z parapetu mostu vyměněno za nové. To se ukáže až po ukončení první fáze rekonstrukce v polovině roku 2010.

Evidence kamenů je přehledná, protože každý kámen má své číslo a je uložen v kobyliském skladu. „Na most vracíme nejen neporušené kameny, ale i ty s malou vadou, které jsou po úpravě umístěny třeba na jiné místo,“ vysvětlil Pavel Kameník.
Některé odebrané kameny se na Karlův most podle potřeby vrátí při dalších opravách v budoucnu.