Po zániku hradeckého pivovaru v roce 1999 se pivo do krajské metropole přece jen vrátilo, a to zásluhou malého pivovaru Milana Rambouska v Regiocentru.

Na zakázku zde vaří speciální druhy piv téměř půl roku a jak říká, o zájem není nouze.

„Zájem je tak velký, že máme zakázky na tři měsíce dopředu. Někteří lidé však stále nemohou pochopit, že jde o formu zakázkové výroby, kdy pivo vyrábíme až na základě objednávky firem nebo institucí. Není tedy možné přijít a koupit si třeba třetinku piva. Velikost pivovárku a ekonomické podmínky to nedovolují,“ říká Milan Rambousek, majitel nejmenšího českého komerčního pivovaru.

K běžným konzumentům se pivo zatím nedostane. Podle pivovarníka Milana Rambouska pivovar v současnosti jedná s několika restauracemi, kde by mohlo být pivo k dostání i pro širší veřejnost. „Máme obavy z toho, že to výrobou nepokryjeme. V restauracích asi bude docházet k tomu, že pivo kvůli nízké výrobní kapacitě dojde, takže bude záležet spíše na štěstí zákazníka, jestli zrovna bude k dostání. Majitelé se samozřejmě bojí, aby jim to nepoškozovalo jméno, takže ještě budeme jednat,“ informuje Rambousek.

I z toho důvodu se kapacita pivovaru možná bude zvětšovat, a to ve třech etapách.
„První bude trvat asi dva měsíce a zbývající v horizontu jednoho, dvou let. Tím zvedneme výrobu o 60 litrů, což je pro nás potěšující,“ míní Milan Rambousek.

A jaký mají na malé regionální pivovary názor milovníci zlatého moku? Nedají dopustit na „své“ značky. „Pokud je možnost, raději dávám přednost malým rodinným pivovarům, můžu například pochválit pivo, které se vaří v Dalešicích. Naopak třeba pardubické pivo mi nechutná, přitom je to taky regionální pivovar,“ říká třiadvacetiletý Tomáš Rohožka. „Různé speciality ochutnám ráda, běžné značky moc nemusím. Obdivuji lidi, kteří se do výroby piva v malém pustí,“ prozradila 36letá Jana Kunová. (lh)

Dobrušský ležák má tradici. Začne se vařit i v rychnovském pivovaru?

Rychnovsko/ V regionu se pivo v současnosti nikde nevaří. Zatímco ve Staročeském pivovárku Dobruška se po dvou požárech uvažuje o spuštění provozu nejdříve v průběhu června, o vaření piva v Rychnově nad Kněžnou se zatím jen mluví.

Na oheň nemyslí

Přesně před dvěma roky se sladovna místního pivovaru ocitla v plamenech. Přestože tu na smutnou událost nikdo ze zaměstnanců už nechce vzpomínat, ohořelé, zčernalé dveře si tu jako memento nechávají dál. „Bylo to tu jedno velké spáleniště. Původní masivní trámoví, unikátní systém výtahů i zásoby ječmene a sladu skončily v ohni. Z budovy zbyly jen obvodové zdi,“ vzpomíná ředitel pivovaru Milan Vedra.

Krátce po rozsáhlém požáru sladovny propukl v areálu další, tentokrát ve varně piva. Založil ho jeden z tehdejších zaměstnanců pivovaru. Celkem způsobil škody za 10 milionů korun. V současné době se v Dobrušce připravují k tomu, aby se zde opět vařilo pivo. Celá budova prošla rekonstrukcí za téměř 12 milionů korun.

„I když už nejsme v památkové zóně, tak jsme se při opravách snažili přiblížit původnímu vzhledu pivovaru,“ uvedl ředitel. Sladovna je už v provozu.

Rychnovské pivo?

O pokračování tradice uvažuje i rychnovský pivovar, který získal zpátky v restituci pražský právník Jan Mikš. „Tento nápad je zatím ve stadiu jednání. Pokud vím, tak pan Mikš vyhlásil výběrové řízení na zařízení. Chtěl by ve městě začít vařit pivo v malém množství, které by se stalo takovou lokální specialitou,“ reagoval včera na dotaz rychnovský starosta Jiří Rokl, který tuto iniciativu podporuje.

„Dokonce i zastupitelé první informaci přijali s nadšením, a tak je možné, že by do budoucna mohla vzniknout i městská společnost, která by tuto aktivitu podporovala. To je ale třeba ještě projednat se zastupiteli,“ naznačil starosta. Rychnovský pivovar by do budoucna mohl vařit i originální malé dávky piva pro zákazníky v rámci Mikroregionu Rychnovsko ad. Mohly by tak vzniknout nenapodobitelné série jako např. Lukavické pivo, Javornické pivo apod. (ign)

U zákazníků jde na odbyt speciální pivo

Trutnov/ Místní pivovar Krakonoš patří mezi malé pivovary v republice. I tak je jeho roční produkce, která je více než 92 tisíc hektolitrů piva, rozhodně úctyhodná.

Trutnov jako královské věnné město získal várečné právo v roce 1260, kdy vznikl. Do poloviny 16. století se vařilo pivo v jednotlivých domech, teprve v roce 1582 byl založen pivovar. Za svou historii pivovar několikrát vyhořel. „Nejsem si však jist, zda byla někdy výroba přerušena na delší dobu, možná v průběhu války,“ říká ekonom pivovaru Krakonoš František Pechek.

Pivovar má v současné době 55 zaměstnanců, na výrobě piva se podílí okolo čtyřiceti lidí, kteří mají za úkol údržbu, stáčení piva atd. „Existuje pivovarská škola, kde se učí technologie a základy výroby. Není to jednoduché, protože se často mění výrobní postupy a záleží na tom, jakou technologii pivovar zrovna používá. My vyrábíme pivo klasicky – varna, spilka a sklep,“ vysvětluje Pechek.

Ve výrobě je 5 druhů piv: Krakonoš výčepní desítka, jedenáctka, dvanáctka, tmavé pivo desítka a speciál čtrnáctka. Speciální pivo se vyrábí na Velikonoce a Vánoce, u zákazníků se těší velké oblibě.

Krakonoš je nepasterované a nestabilizované pivo. „Nepoužíváme žádné konzervační látky, je to přírodní živé pivo. Záleží, zda se jedná o pivo výčepní, ležák nebo speciál. Rozdíl je v koncentraci a době zrání piva. Výčepní pivo zraje ve sklepě 3 týdny, ležák okolo 60 dnů a speciál okolo 70 dnů,“ podotýká Pechek.

K výrobě piva jsou potřeba tři základní suroviny: slad, voda a chmel. Pivovar Krakonoš nemá sladovnu, takže slad dováží. Naopak vodu má vlastní a čerpá ji z vlastní 80 metrů hluboké studny. Chmel mají Trutnovští z úštěcké oblasti.

Výrobní postup piva je zhruba následující: nejprve se pivo uvaří. To je fáze, kdy se extrakt ve sladu přemění na jednoduché cukry. Pak se přidá chmel, probíhá chmelovar, následně se pivo vyčistí v kádi a zchladí se a přidají se kvasnice. Pak probíhá hlavní kvašení ve spilce, které trvá dvanáct dnů. Následně pivo zraje ve sklepích.

„Zásobujeme okolí Trutnova zhruba v okruhu 100 kilometrů. S pivem ale jezdíme i na Moravu,“ konstatuje ekonom a pokračuje: „Začali jsme také s vývozem piva do zahraničí – do Polska. Je s tím ale problém. Protože nepasterujeme a chemicky nekonzervujeme, tak má pivo trvanlivost 50 dnů. V zahraničí jsou zvyklí, že jsou piva stabilizována a vydrží třeba rok. To u nás nepřichází v úvahu, proto je možnost exportu snížena.“

Trutnovský pivovar spolupracuje s pivovarem v Náchodě. „Nakupujeme od nich diapivo a pito, protože nemáme technologii k výrobě,“ dodává Pechek.

Pokud by měl někdo zájem, může se jít do pivovaru na exkurze, které se dělají od pondělí do středy. Minimum je patnáct osob. Koná se vždy jen jedna exkurze denně. (mj)