„V samotné přípravě vyhlášení této přírodní památky bude krajský úřad pokračovat. Vyhlášení, pokud bude radou kraje schváleno, by mohlo být vydáno během zhruba následujících čtyř měsíců,“ povtrdil Imrich Dioszegi, mluvčí krajského úřadu. Aktivisté z organizací, které se snaží ochránit toto území, doufají, že by tak několikaletá snaha mohla být dotažena do konce. Petici podepsalo více než 14 000 občanů.

Do městského zastupitelstva putovaly návrhy na změny územního plánu, zatím se však zastupitelé na konkrétním závěru neusnesli.

Vypořádání pozemků může přijít draho

„O změně územního plánu jsme nehlasovali, protože jsme čekali na rozhodnutí ministerstva týkající se připomínek developerských společností a vlastníků. Na jednu stranu chápu podnikatele, co si v té oblasti koupili pozemky, počítali s výstavbou, kterou nyní nemohou uskutečnit. Na druhou stranu pro město by bylo velmi náročné poskytnout firmám finanční náhradu – podle výpočtů, které jsme si nechali udělat, by se částka mohla vyšplhat hodně přes sto milionů korun,“ uvedl Leoš Kučera, náměstek primátora.

„Jednáme o směně pozemků, hledáme adekvátní lokality, které bychom společnostem nabídli, protože stojíme o jejich setrvání ve městě. Já myslím, že už je zřejmě všem účastníkům řízení jasné, že se v této lokalitě nebude stavět, jen je potřeba najít nějaké schůdné řešení. Nikdo nepochybuje o významnosti lokality,“ řekl primátor Zdeněk Fink.

Co na Plachtě žije
V chráněném území Plachta bylo dosud zaznamenáno přibližně 720 druhů a kříženců vyšších rostlin, 69 druhů mechů, 107 druhů hub a 2250 druhů živočichů, z toho asi 900 druhů brouků, 750 druhů motýlů, 220 druhů blanokřídlých, 49 druhů vážek, 114 druhů dvoukřídlých, 40 druhů měkkýšů, 16 druhů obojživelníků, 5 druhů plazů, 140 druhů ptáků, 14 druhů savců.

„Podle našeho názoru je na vině město, které už tehdy vědělo, že tyto prostory jsou biologicky velmi cenné, a navzdory protestům je zahrnulo do územního plánu, právě proto by také za to mělo nést odpovědnost i třeba právě prostřednictvím finanční náhrady, která podle našich informací není tak vysoká, jak radnice předesílá,“ tvrdí Pavel Tomšík, jeden z organizátorů petice.

„Naše společnost zcela jistě bude požadovat finanční vyrovnání nebo adekvátní náhradu v podobě jiného pozemku,“ řekl Petr Kulda ze společnosti STAKO, jednoho z vlastníků pozemků Na Plachtě.

Území Plachty je specifické především díky tomu, že tam bylo v minulosti vojenské cvičiště, vznikla tak krajina otevřených písků, vřesovišť, luk a jednotlivých vodních ploch. Vyskytují se tam chráněné druhy zvířat i rostlin, které jinde nejsou.

Obrněné vozy nevadí, ořezy stromů ano

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky udržuje území svérázným způsobem. Kromě brigád tam třeba vloni na podzim jezdily obrněné vozy a těžká vojenská technika. „V místech se vyskytují vřesoviště, je tam potřeba ten povrch narušit, rozrazit drny,“ vysvětlil již dříve Martin Hanousek z agentury. „Dříve se tady těžkými vozy jezdilo normálně, od dávných dob byl tento prostor vojenským cvičištěm. Je samozřejmě potřeba rozlišit, kam je vhodné, aby obrněné stroje zajely, a kam raději ne,“ dodal Hanousek.

Fakta
Na Plachtě 1 - tuto přírodní památku vyhlásilo město Hradec Králové v květnu 1998.
Na Plachtě 2 - tuto přírodní památku zřídilo ministerstvo životního prostředí v březnu 1998.

„S pojezdem vojenské techniky problém nemáme, tam agentura postupovala podle zákona, ale nelíbí se nám ořezy stromů, tam už je na diskuzi, jestli došlo ke střetu se zákonem, který zakazuje poškozování stromů,“ uvedl Pavel Skřivan, vedoucí oddělení ochrany přírody z hradecké pobočky České inspekce životního prostředí.

„Myslím, že tento způsob péče o lokalitu měl být lépe prezentován veřejnosti, kterou těžká technika poměrně vyděsila,“ podotkl také primátor Zdeněk Fink.