Lidé v malé vesnici nedaleko Přelouče s pouhými 220 obyvatel platí pětkrát větší daň z nemovitosti než kdekoliv jinde. Za menší rodinný domek kolem tří tisíc, za velké hospodářství třeba 15 tisíc korun. A přesto jsou s tím lidé spokojení. A platí rádi.

Na katastru Trnávky totiž leží chvaletická elektrárna. A když před pár lety stát dovolil, aby si obce přilepšily do svých rozpočtů navýšením daně z nemovitosti, trnávecký starosta chytil příležitost za pačesy. Zdvihl daň jak nejvíc to šlo, pětinásobně. Místním obyvatelům pak obec daň zpětně vrací ve formě daru, díky příspěvku od elektrárny však může hospodařit s jinde nevídaným desetimilionovým rozpočtem.

„Daří se nám díky tomu pouštět se do větších investic, máme nové veřejné osvětlení a řadu dalších vymožeností. A místní jsou rádi, nic netratí. To, co zaplatí na dani navíc proti původnímu výměru, dostanou v případě, že nic nedluží na popelnicích a dalších poplatcích, od nás zpátky ve formě daru,“ říká starosta Radek Valenta.

Jako v Temelíně

Praxe Trnávky není ojedinělá. Pětinásobný koeficient platí v Temelíně, kde je atomová elektrárna, trojnásobný ve Velkém Oseku na Kolínsku, který leží mezi dálnicí a automobilkou, či v některých horských turistických střediscích. K navyšování koeficientů sáhly také mnohé vesnice s množstvím rekreačních chat. Na chalupářích vydělávají, místním pak navýšení většinou vrací nějakou formou zpátky. Třeba jim odpouštějí jiné poplatky.

„Je pravdou, že nejdřív to byl pro lidi docela šok. Prostě jsme jim před čtyřmi lety oznámili, že daň z nemovitosti zvedáme na pětinásobek. Moc se to místním nelíbilo, ale pak pro ně bylo příjemné překvapení, když ve schránkách našli složenky, na kterých jsme jim čtyři pětiny částky vraceli zpátky,“ dodal starosta Trnávky.

Zajímavé je, že se zaplacením průměrných tří nebo čtyř tisíc najednou tady neměli problém ani důchodci, kteří často musí počítat každou korunu. „Naopak, ti jsou vždy mezi prvními, kdo mají uhrazeno,“ podotkl starosta.

Živí je elektrárna

Obří chvaletická elektrárna se ve výnosu obce v dani z nemovitosti podílí podle odhadu Valenty zhruba dvěma třetinami. „To je přímo klíčová součást našeho rozpočtu,“ podotýká Valenta. A ačkoliv obec navýšení lidem zpětně vrací, nemusí za tento dar platit darovací daň.

Pětinásobek koeficientu nestanovila žádná jiná východočeská radnice. Pokud si některé chtěly kvůli hubeným rokům přilepšit k rozpočtu, sáhly většinou k dvojnásobku. Výjimkami jsou s trojnásobnými koeficienty Hradec Králové – pro majitele nemovitostí jedno z nejdražších měst v republice, dále Janské Lázně, které tak vydělávají na majitelích turistických penzionů, a Brandýs nad Orlicí.

„My jsme tak učinili už před dvěma roky, když začínala krize, v očekávání výpadku daňových příjmů. A udělali jsme dobře. Lidem se to sice moc nelíbilo, ale už se s tím smířili a na příjmech radnice je to znát,“ řekl starosta Brandýsa Petr Tomášek.

Městečko s 1400 obyvateli má roční rozpočet zhruba 12 milionů korun, z toho jen na dani z nemovitosti má po trojnásobném navýšení téměř 700 tisíc korun. V době, kdy řadě radnic po zaplacení nutných provozních výdajů nezbývá na investice, je to skutečně dost.

Jaké kde letos platí koeficienty?

okres Hradec Králové:
Hradec Králové 3, Habřina 2;
okres Jičín: Kopidlno 2;
okres Trutnov: Batňovice 2, Havlovice 2, Janské Lázně 3, Libňatov 2, Malá Úpa 2, Pec pod Sněžkou 2, Zlatá Olešnice 2, Špindlerův Mlýn 2;
okres Náchod: Police n. M. 2, Božanov 2, Šonov 2;
okres Rychnov nad Kněžnou: Rychnov n. K. 2, Bartošovice v O. h. 2, Kvasiny 2, Orlické Záhoří 2, Potštejn 2, Říčky v O. h. 2, Synkov – Slemeno 2, Zdobnice 2, Opočno 2, Borohrádek 2, Kostelec n. O. 2;

okres Pardubice: Pardubice 2, Trnávka 5, Choltice 2;
okres Chrudim: Chrudim 2, Seč 2;
okres Ústí nad Orlicí: Brandýs n. O. 3, Dolní Čermná 2, Sopotnice 2, Žamberk 2;
okres Svitavy: Litomyšl 2, Benátky 2.

V ostatních východočeských obcích a městech platí koeficient 1, radnice tedy nechaly daň z nemovitosti na základní úrovni.
Co je to vlastně za daň?

Daň z nemovitostí se skládá z daně z pozemků a z daně ze staveb, jejichž sazby se odvíjejí od charakteru nemovitosti.

Daň se poté ještě násobí koeficientem, který je stanoven dle velikosti obce, a případně místním koeficientem, který si obce mohou samy určit, a to od dvou do pětinásobku.

Většinou právě pomocí zvednutí místního koeficientu nyní města zvýší daň z nemovitosti a některá si vypomohla i nárůstem základního koeficientu nebo koeficientu pro podnikatele.

Daň z nemovitosti je jedinou, která je stoprocentním příjmem obce.
Složenka přijde, zaplatit stačí do konce května

Východní Čechy – Radnice, které sáhly ke zvýšení koeficientů už před lety, na to nenechají dopustit. A o nějakém jejím snižování nechtějí ani slyšet.

„Udělali jsme tehdy dobře. A myslím si, že obce, které k navýšení koeficientu dosud nesáhly, tak v nejbližších letech stejně učiní,“ řekl Petr Tomášek, starosta Brandýsa nad Orlicí, kde lidé platí jinde nevídaný trojnásobek základního výměru daně.

Uplatnění koeficientu je jednoduché. Jestliže například vlastník domu dosud platil daň 600 korun a obec zvolila koeficient 2, nově zaplatí zhruba 1200 korun ročně. Pokud je koeficient například 4, zaplatí 2400 korun.

Města chtějí růstem daně hlavně kompenzovat výpadky v příjmech. Peníze, které od obyvatel tímto způsobem vyberou navíc, chtějí investovat do dalšího rozvoje měst. A případně slibují, že koeficient za rok zase zruší, aby uklidnila obyvatele.

Ani tam, kde došlo ke zvýšení místních koeficientů pro výpočet daně z nemovitosti, však lidé nemusí podávat nové přiznání k dani.

Výši daně po změně sdělí správce daně poplatníkovi sám, lidem přijde složenka. Daň musí uhradit nejpozději do konce května.

Pouze v případě, že daň je vyšší než 5000 korun, mohou platbu rozdělit nadvakrát. První polovinu uhradí do konce května, druhou do konce listopadu.