Stejně jako řada jiných zavítal na sobotní akci Jídlo místo zbraní před hradecké Atrium.

Parta dobrovolníků zde nabízela zdarma fazolový guláš. Gestem se snažili upozornit na to, že obchoďáky jídlo ve velkém vyhazují. Měsíčně jde o tuny potravin. O jaké množství se přesně jedná? To nikdo nepřizná.

Většina z oslovených prodejen potravin na otázku ohledně množství jídla, které míří do kafilerii, odmítla odpovědět nebo tvrdila, že „takových potravin je málo".

Za darované jídlo obchody platí
Proč je v Česku problém potraviny, které jsou neprodejné (mají například chybnou nebo poškozenou etiketu) či ty, které podléhají rychlé zkáze (pečivo, uzeniny) darovat tam, kde by mohly ještě posloužit?
Dosud totiž platí zákon, který je už v jiných evropských zemích dávno zrušen – každý obchodník musí z darovaného jídla zaplatit 15 procent DPH z prodejní ceny. Je tak mnohem výhodnější a samozřejmě levnější potraviny vyhodit.

„Zboží, které se z prodejen vrátí a je určeno k likvidaci, se na všech logistických skladech pečlivě třídí. Odpad se dále nabízí zpracovatelům a využívá se n

apříklad v bioplynových stanicích," přiblížila mluvčí společnosti Lidl Jitka Vrbová, jak to chodí v hradecké prodejně.

Pracovníci a brigádníci byli o něco sdílnější. I když si nikdo s ohledem na svou práci nepřál uvést jméno.

„Jsem na zelenině. Balené saláty a věci s dobou trvanlivosti se dávají den předem do slev." Pokud se ani tak neprodají? Jdou do odpisu, tedy do kafilérie. „Jde tam i zelenina, která je poškozená. A to třeba jen velmi mírně," prozradil brigádník z jedné ze tří prodejen hradeckého Tesca.

„U všeho se velmi pečlivě hlídá datum trvanlivosti. Každý večer se odepisuje pečivo, které se neprodalo," naznačila pracovnice z Lidlu.

Proč se potraviny, které by mohly posloužit k dalšímu zpracování, vyhazují? Odpověď je jednoduchá – kdyby je obchodník daroval, musel by také zaplatit darovací daň. Výhodnější je jídlo vyhodit.

Veronika Skřivanová