Ve středu 22. listopadu 1989 se Pochodeň do politické situace v kraji konečně opřela. A hezky „po soudružsku“.

V úvodníku na první straně k lidu promluvil předseda krajského národního výboru Luděk Teichman. Nabádal k soustředění především na plnění náročných hospodářských úkolů. Krajské noviny také zveřejnily názory čtenářů – všichni shodně tvrdili, že si nepřejí nic jiného než klid na práci. V glosách – na rozdíl od jiných materiálů podepsaných - se na tenký led komentáře začali pouštět kmenoví redaktoři Pochodně.

Až ve čtvrtečním vydání se uvnitř listu objevil článek, který sice velmi krátce, ale bez emocí a štiplavých poznámek přinesl prosté zprávy o dění ve školách a divadlech. Autor zůstal v anonymitě.

Pátečník 24. listopadu měl jako hlavní zprávu dne připomínku narození Klementa Gottwalda. Snímek z „mramorového kluziště“ je svědectvím, že se hlavaté soše komunistického vůdce přišlo poklonit docela dost lidí. (pl)

ZDE NAJDETE LISTOPADOVÁ VYDÁNÍ POCHODNĚ:
18. a 19. listopadu - Kubánský velvyslanec se setkal se soudruhy
20. listopadu - Konferenci pionýrů řídil žák sedmé třídy
21. listopadu - Komu poslouží vyprovokované napětí a stávky
GLOSA POCHODNĚ: ULICE NENÍ MÍSTEM K DIALOGU
(22. listopadu)

Co by mi bylo platné, kdybych přišel do prodejny obuvi a prodavačka místo toho, aby mi prodala polobotky, se mnou chtěla diskutovat o nekvalitní obuvi, nedostatku žádaného sortimentu a obtížných dodavatelsko – odběratelských vztazích. Popovídat si o tom můžeme, ale pochybuji, že dialog prodavačka – zákazník může problém vyřešit.

Stejně tak si nemyslím, že by něco mohl vyřešit dialog herců s diváky, který místo představení nabízejí stávkující divadla. Ani učitelé, s nimiž vedou dialog stávkující studenti nemůže vést k vyřešení požadavků na změny osnov, lepší vybavení škol a už vůbec nepřinese řešení celospolečenských otázek.

Dialog je potřebný, ale na správném místě a se správnými lidmi. Rozhodně k němu není pravým místem ulice, ani hlediště divadla. Po ulici by měla jezdit auta, divadla hrát, školy učit, továrny pracovat. V této době společnost potřebuje především dobře zásobený trh, spolehlivě pracující továrny, družstva, obchod. Generální stávka, o níž se mezi stávajícími hovoří a k níž vyzývají pracující, může přinést jediné – chybějící zboží na trhu. Vždyť jediný den výpadku ve výrobě představuje například v Karose Vysoké Mýto osm autobusů, v textilkách tisíce metrů látky, v zemědělství dva miliony litrů mléka. To chtějí vyzyvatelé ke stávce?

Odpověď od rozumně uvažujících občanů této země mohou slyšet jedinou – ne.

MILOSLAV VOHRALÍK

Nesouhlas s nátlakem
(22. listopadu)

Předsednictvo OV SSM v Semilech na svém včerejším mimořádném zasedání projednalo situaci vzniklou po oslavách 50. výročí 17. listopadu v Praze. Členové předsednictva OV SSM podporují závěry celostátní konference SSM a program Cestou přestavby. Zásadně však nesouhlasí s nátlakovými akcemi studentů a kulturních pracovníků. V žádném případě se nechceme nechat zmanipulovat silami nepřátelskými rozvoji socialismu v Československu.
NECHCEME ROZVRAT SPOLEČNOSTI
(23. listopadu)
Přinášíme další stanoviska pracujících kraje

„Organizátory jsou protisocialistické síly v čele s Chartou 77, která pro své cíle získala mladé lidi a uměleckou frontu. V současné době usilují o vyvolání generální stávky, která by měla nedozírné následky v celé společnosti. Proto odsuzujeme akce kulturní fronty, postoje některých funcionářů a sdělovacích prostředků, které dezorientují občany. Odmítáme výzvy ke stávce a ubezpečujeme stranické a státní orgány, že uděláme vše pro zabezpečení kázně a pořádku na pracovištích.“

ZO KSČ, ZO SSM, ZO ROH a zástupci pracovních kolektivů ve státním podniku Triola Pardubice

Rozhodný protest proti snahám různých skupin vyvolat za podpory západních sdělovacích prostředků konfrontaci se státní mocí, destabilizovat politickou situaci v naší zemi vyjádřili také účastníci aktivu okresního štábu a velitelů jednotek Lidových milicí okresu Náchod. „Jsme pro udržení klidu a pořádku a odsuzujeme prohlášení ÚV ČSS a Svobodného slova. Jsme pro dialog, ale bez provokací!

Aktiv zasloužilých členů KSČ
(24. listopadu)

Včera se na krajském výboru KSČ sešli zasloužilí členové strany se členy sektretariátu KV KSČ.

S hlubokým znepokojením a obavami posoudili současnou situaci, pro kterou je charakteristické zneužití části vysokoškolské mládeže, dětí, umělecké a kulturní fronty k protisocialistickým a protistátním vystoupením, v jejichž pozadí stojí Charta 77 a západní sdělovací prostředky. Účastníci jednání odmítli a odsoudili snahy o politický zvrat v naší zemi. Požadovali, aby byl neprodleně obnoven klid a pořádek, což je základním předpokladem úspěchu přestavby.
KOMENTÁŘ POCHODNĚ: Zatím jen monolog
(24. listopadu)

V úterý večer byla prostorná hala menzy Na kotli v Hradci Králové tak naplněna studenty zdejší pedagogické fakulty, že by nepropadl příslovečný pětník. Klobouk dolů před stovkami studentů, kteří se zde tlačili po dlouhé hodiny v dobré víře, že dostanou příležitost vyjádřit své názory, zaujmout stanoviska a vyslovit se k budoucnosti této země – tedy ke své vlastní budoucnosti.

Přiznávám předem, že nevím, zda se jim to nakonce povedlo. Odcházel jsem po čtyřech hodinách chaosu, kdy stále ještě chyběl jakýkoliv náznak vyústění v jednoznačné závěry…

Mikrofon byl pouze jeden na pódiu. Zejména v první části hovořili hlavně ti, kteří na podiu byli. Ne všem se podařilo řeč dokončit - některé studenti ze sálu přerušili. Na mnohé ze sálu, hlásící se o slovo, se nedostalo, někteří nebyli slyšet. Ne pro slabé hlasivky, ale pro výkřiky a pískání několika jedinců, kteří volají po dialogu, ale při sebemenším odklonu od jejich vlastního názoru tento dialog hlasitě narušují…
Rušil i hlouček pražských emisarů…

A ještě jedna poznámka na závěr. Neptal jsem se pražských vysokoškoláků, jak přijeli. U kolejí ale stála auta s pražskými poznávacími značkami. Auta nikoliv levná a dostupná – jako Volkswagen Golf nebo Ford Escort. Může to být náhoda. Může to být náznak, že za hnutím vysokoškoláků nestojí pouze nemajetní studenti.

BOŘIVOJ TICHÝ