Co znamená slovo merenda? Přeložit by se prý dalo jako „svačinka pro studenty". V Bydžově má tato tradiční oslava studentů historii delší než 250 let, ty nejstarší doložené merendy se konaly už v 18. století. O proslulosti novobydžovských setkání by mohli vyprávět Václav Kliment Klicpera, František Ladislav Čelakovský i Božena Němcová, kteří se jich osobně účastnili. Kromě těchto oslav si město  připomene i rok 1305, kdy bylo založeno.

Kdo bude největší jedlík knedlíků?

Oslavy jsou pojaty skutečně velkoryse: Účastníky obří „párty" čeká soutěž středoškoláků v grilování, vaření s Láďou Hruškou, předvádění letecké techniky, staročeský jarmark, mezinárodní turnaj v malé kopané, výstava na radnici nebo například soutěž o největšího jedlíka švestkových knedlíků. A podobně bychom mohli pokračovat ještě hodně dlouho. Čtyřdenní sláva je totiž nabita programem od rána až do noci.

„Oslavy vypuknou ve čtvrtek 16. Výtvarným salonem všech devíti Královských věnných měst. Velkolepé zahájení 133. studentské merendy začíná v pátek v 9 hodin ráno na Masarykově náměstí a pokračuje studentskými soutěžemi. Mimo jiné se pokusíme o zápis do české knihy rekordů, kdy je cílem ujet 82,2 kilometrů, což je vzdálenost mezi Bydžovem a Sněžkou, prostřednictvím našeho okruhu na kolečkových bruslích. Přihlásily se nám už desítky dětí ze škol z okolí, tak snad se rekord podaří zdolat," věří místostarosta Bydžova Bohumil Orel a dodává, že program je natolik pestrý, že vybrat si musí snad každý.

Oslavy může ohrozit jen počasí

„Těším se nejen na studentskou merendu, ale i na oslavy města a radnice. Určitě si nenechám ujít sobotní koncerty kapel, které potrvají až do půlnoci, a také vystoupení dechové hudby Gloria v neděli dopoledne, což je jedna z našich nejlepších dechovek," dodává místostarosta. Město se podle něj děsí jediné věci, která by oslavy mohla pokazit – špatného počasí.

„Nedílnou součástí merendy bude také vystoupení různých místních souborů a jubilejní 20. Novobydžovský čtverec memoriál Elišky Junkové, což jsou známé závody veteránů. Zároveň se pokusíme o slavnostní pochod abiturientů novobydžovského gymnázia," dodává Martin Holek za Sdružení studentstva novobydžovského, které vše spolu s městem Nový Bydžov pořádá.

Program oslav
ČTVRTEK
17.00 výtvarný salon Královských věnných měst – Městské muzeum
21.00 oficiální zahájení slavností

PÁTEK
9.00 zahájení 133. studentské merendy na Masarykově náměstí
9.30 – 13.30 merendní hry
11.00 – 22.00 den otevřených dveří radnice
14.00 – 19.00 zábavné odpoledne pro rodiče s dětmi (za bydžovskými strašidly, vaření s Láďou Hruškou, divadla,…)
19.00 – 22.00 vystoupení kapel Něco chybí a Total Randall
19.30 Divadelní představení v Jiráskově divadle
22.00 – 00.00 letní kino na fotbalovém stadionu

SOBOTA
8.00 – 20.00 staročeský jarmark na Masarykově náměstí
9.00 – 17.00 otevřena věž kostela a starý židovský hřbitov
9.00 –  O pohár starosty města – mezinárodní turnaj v malé kopané
9.00 – 13.00 20. Novobydžovský čtverec memoriál Elišky Junkové
13.00 – 00.00 pokračuje merendní program, od 15 hodin koncerty skupin Buty, Imodium, Vypsaná fiXa,…

NEDĚLE
10.00 – 12.00 kulturní program na Masarykově náměstí – dechová hudba, orchestr ZUŠ, mažoretky
16.00 – fotbalové utkání starých gard

Nový Bydžov byl díky svým merendám vyhlášen po celé zemi

close Nový Bydžov - ilustrační foto. zoom_in Nový Bydžov - První zmínku o původně královském městě nalezneme v roce 1305. Už tehdy šlo o významné středisko Pocidliní. Dluhy Jana Lucembuského způsobily, že se v roce 1325 se města ujala nová vrchnost – panský rod Vartemberků – a Bydžov poklesl mezi města poddanská.

V roce 1407 město obdrželo od Čeňka z Vartemberka privilegium, které měšťanům zaručovalo práva měst královských, jmenovitě Hradce Králové. Nedlouho potom vstupuje město do víru husitství nezdařeným útokem řemeslníků proti místnímu minoritskému klášteru. V letech 1473 a 1496 měšťané získali právo na první a druhý jarmark a od vrchnosti odkoupili rychtu. Město se stalo sídlem panství, k němuž patřilo na jedenáct okolních vesnic.

Po Vartembercích se Nový Bydžov dostal v roce 1516 do majetku Pernštejnů. V té době začal hospodářský vzestup města, podpořený již v roce 1517 udělením dalších výsad. Se svolením vrchnosti se v městě usadila i část židovského obyvatelstva, kterou zde dodnes připomíná velmi cenný a třetí nejstarší židovský hřbitov u nás a také synagoga. Více se bohužel z rozsáhlé židovské čtvrti nedochovalo.

V 16. století bydžovské panství přešlo do držení Valdštejnů a poté Maxmiliána II. Bydžov se v té době stal královským věnným městem.

Slibný rozvoj města a jeho panství však na dlouhou dobu zasáhly katastrofální následky třicetileté války a ani po několik dalších desetiletí se nevedlo lépe.

Ve století 18. je Nový Bydžov po celé zemi vyhlášen hlavně díky svým vydařeným studentským merendám. Jako jediné královské město v západní části rozsáhlého Hradeckého kraje byl Nový Bydžov od roku 1751 určen za sídelní město nově vzniklého Bydžovského kraje, zasahujícího od Krkonoš přes Vrchlabí, Jičín a Poděbrady až k Sadské. Z důvodu výhodnější polohy bylo v roce 1784 sídlo kraje přeneseno do Jičína, ale název zůstal zachován až do roku 1850. Po celou tuto dobu zůstával Nový Bydžov největším městem kraje – v roce 1850 měl 4 919 obyvatel.

Až do roku 1960 byl Nový Bydžov okresním městem. Po zrušení okresu musely být zásadní záměry v oblasti průmyslu a výstavby opuštěny, jiné byly značně pozměněny či oddáleny. Město začalo postupně ztrácet i na svém společenském a kulturním životě. Dnes patří mezi jedno z největších měst na Hradecku.

(Historie města na webu Nového Bydžova – upraveno redakcí)