„Rozchodník je suchomilná rostlina, která při pěstování potřebuje pravidelné zalívky. Je ideální, když vyroste tady a ve stejných klimatických podmínkách se klade i na střechy. To je velká výhoda proti dováženým zeleným kobercům,“ vysvětluje Roman Dunda ze společnosti Sedum Top Solution, která je největším pěstitelem rozchodníkových koberců v Česku a na Slovensku. Nejvíc se tyto materiály pěstují v Nizozemí.

Rozchodník pěstuje na 10 hektarech u Hradce Králové a na stejné ploše u Mělníka. Rozchodníky rostou na speciální kokosové rohoži 12 až 18 měsíců a vyžadují pravidelné zalévání a hodně ruční práce. „Pěstování je pracné, neexistují příliš stroje, které by to zjednodušily. Pletí i sklizeň se dělají ručně,“ rozhlíží se po polích v Polabí Roman Dunda. Podrobnosti o pěstování si ale nechává podnikatel pro sebe: „Na všechno jsme si museli přijít sami, často metodou pokus – omyl. Neustále vymýšlíme nové postupy, tak si své know-how chráníme.“

Speciální asfaltové směsi položí o prázdninách silničáři v Pouchovské a Buzulucké ulici.
Silničáři v Hradci otestují speciální asfalt. Vozovku zpevní recyklované plasty

Rozchodníkové rohože balí podobně jako trávník do rolí, které putují na střechy. Vyváží se do celé Evropy. Nejen do okolních států, ale také do Litvy, Slovinska nebo Rumunska. Na větší vzdálenost se vozí chladícími vozy. Ideální ale je, pokud se zelený koberec instaluje tam, kde vyrostl.

„Naše vegetace je vícedruhový koberec, v každém prostředí třeba i rámci jednoho města se může různým druhům dařit jinak. Záleží třeba na tom, jak moc na střechu svítí slunce,“ vysvětluje pěstitel.

Na střeše se položené zelené pásy prolijí vodou a dál se zalévají zhruba dva týdny. Pak už potřebují jen jednou až dvakrát ročně podle potřeby proplít a pohnojit. „Rostlina se adaptuje na prostředí, mění barvu, rozchodník dokáže přežít extrémy. Zakládáme svoje koberce z 5 až 7 druhů a každý je jinak barevný, každý kvete jinak. Různé druhy také různě mění barvy podle ročních období,“ připomíná, že zelená střecha je nejen funkční.

Rekonstrukce a rozšíření hospůdky u letního kina Širák stály necelých pět milionů korun.
VIDEO: Letní kino Širák má staronovou hospůdku. Otevřená bude po celý rok

Společnost Sedum Top Solution každým rokem roste s tím, jak si lidé uvědomují nutnost čelit oteplování. Zelené střechy podporuje dotacemi také stát. „Když jsme se do toho před 7 lety pouštěli, tak byl u nás obor v plenkách. Hodně jsme tomu věřili, je to určitě jedno z adaptačních opatření na změnu klimatu. Zelené střechy fungují skvěle jako izolant, chladí výborně jak velké haly, tak rodinné domy. Navíc se tak do měst vrací příroda,“ mluví se zápalem o kladech technologie na pomezí zemědělství a stavebnictví jednatel firmy. Zelená střecha zadržuje vodu, ochlazuje budovy a vytváří příznivé mikroklima.

Rozchodníkové koberce vypěstované na polích u Hradce tak najdeme třeba na potravinářských halách, obchodních domech, ale i těch rodinných. Přímo v Hradci kryjí třeba střechu Zdravotnické záchranné služby, na Rychnovsku pak nového pavilonu domova pro seniory v Borohrádku. Největší zakázkou firmy byla střecha tramvajového depa v Plzni. Rozchodník ji chladí na ploše 15 tisíc metrů.

„Z půlky jsou našimi zákazníky lidé, kteří je chtějí na rodinné domy, z půlky pak firmy, často potravinářské, které potřebují chladit své haly. Ušetří tak na energii. Zatímco klasická střecha se na slunci rozpálí třeba na 90 stupňů, ta s rozchodníkem má na povrchu 33 stupňů a na samotné původní krytině už o dalších pět stupňů méně,“ počítá Roman Dunda.

Okruh je jednosměrný a určený je jen pro běžce. Od parkoviště u Lesního hřbitova je to na něj zhruba 200 metrů.
VIDEO: Novinka v hradeckých lesích. Skandinávská stezka šetří klouby běžců

Právě u Hradce spolupracuje s místním zelinářským gigantem. „Připadalo nám to jako dobrý projekt, ve kterém vidíme budoucnost,“ říká šéf společnosti VH Agroprodukt Jan Věcek. Na pěstování rozchodníku pro zelené střechy poskytla hradecká firma pět hektarů svých polí a ráda by spolu se Sedum Top pěstování rozšířila na Slovensko.

„Chceme diverzifikovat naše podnikání. Zemědělství je dnes nejistý podnik. Kolísají výkupní ceny, teď třeba můžeme mluvit o obilí,“ zamýšlí se Jan Věcek s tím, že čeští zákaznici si raději koupí u nás vypěstovanou rozchodníkovou rohož než tu dovezenou z Nizozemí.

Rozchodníkové pásy ale nekončí jen na střechách. Kladou se také mezi koleje tramvajových pásů. Třeba v Praze, Olomouci, nebo v Bruselu. „Tam to má i další efekt, vyžaduje minimální údržbu, nemusí se zavlažovat a ani sekat,“ dodává Roman Dunda.