I když v Královéhradeckém kraji – jako v jednom z mála – zvítězil Jiří Drahoš, politolog tomu zvláštní význam nepřikládá. „Nevím, jestli volební výsledek ve druhém kole poukazuje na nějakou strukturální odlišnost oproti jiným krajům. Rozdíl mezi hlasy obou kandidátů je zde necelých pět tisíc hlasů,“ řekl politolog.

Určitou roli podle jeho slov mohl hrát fakt, že Jiří Drahoš vyhrál na Trutnovsku, Náchodsku a Hradecku, což jsou okresy, kde jsou největší města kraje. Naproti tomu Miloš Zeman vyhrál na Jičínsku a Rychnovsku, kde jsou více zastoupena malá města a venkovské obyvatelstvo.

„Jistou zajímavostí je, že v v okrese Hradec Králové se statutárním městem vyhrál Jiří Drahoš, ale v Pardubickém kraji v okrese Pardubice zvítězil asi o tisícovku hlasů Miloš Zeman,“ upozornil Stanislav Myšička.

Pozitivem je vysoká volební účast

Připomněl, že Miloš Zeman zvítězil ve všech krajích s výjimkou Středočeského, Libereckého a Královéhradeckého, v případě posledních dvou však velice těsně, a Prahy. Jiří Drahoš se také podle předpokladů projevil jako kandidát, který dokázal Miloše Zemana porazit téměř ve všech krajských městech - s výjimkou Ostravy.

„To bylo ale velice důležité. Právě poměrně vysoká účast v Moravskoslezském kraji, tradiční baště české levice, jistě pomohla prezidentu Zemanovi k vítězství,“ podotkl politolog.

Miloši Zemanovi se za dva týdny mezi prvním a druhém kolem podařilo právě v Moravskoslezském, ale také v Ústeckém a částečně i v Olomouckém kraji zmobilizovat dostatek svých příznivců, kteří nebyli volit v kole prvním.

„Nyní lze pouze spekulovat, jestli tato mobilizace byla vyvolána pocitem ohrožení Zemanova triumfu v druhém kole, nebo mnohem asertivnějším přístupem Jiřího Drahoše k druhé prezidentské debatě na ČT,“ řekl Stanislav Myšička.

Podle něj však lze považovat za pozitivní, že volební účast v druhém kole přesáhla 66 procent, což bylo nejen více než v prvním kole, ale také více než ve sněmovních volbách za posledních dvacet let.

 Voličům nevadili prezidentovi spolupracovníci ani jeho zdraví

Stanislav Myšička uvedl, že nikterak výrazné Zemanovo volební vítězství by ho podle některých politiků mělo vést k tomu, aby se snažil vyvarovat některých chyb prvního volebního období.

„Na druhou stranu vítězství v druhém kole prezidentských voleb podle mého názoru umožní Miloši Zemanovi odolat dlouhodobým tlakům různých politických aktérů na změnu v jeho prezidentském týmu, neboť jak ukázala samotná volba, pro většinu jeho příznivců se nejednalo o zásadní téma,“ řekl. Dodal, že pro voliče nebylo důležité ani často akcentované téma prezidentovy zdravotní způsobilosti.

„Také je třeba připomenout výsledek prezidentské volby na okolnosti sestavování vlády. Andrej Babiš bude mít pravděpodobně komfortnější pozici a více času na sestavování vlády pro svůj druhý pokus o získání důvěry Poslanecké sněmovny, než by tomu bylo v případě vítězství Jiřího Drahoše, a to i přesto, že by ten nemohl druhému jmenování Babiše premiérem zabránit,“ konstatoval politolog. Babiš však podle něj komfortnější pozici nemá jistou, neboť pokud po něm Miloš Zeman náhle odmítl požadovat takzvanou stojedničku, může do budoucna svůj názor znovu změnit.