Kliknutím zvětšíteV roce 1935 totiž zvítězila v československých parlamentních volbách Sudetoněmecká strana, avšak o jeden mandát více získali agrárníci a ti tak byli následně pověřeni sestavením vlády. Jako poražené letošních voleb pak označil Piráty, kteří se staly jakýmsi otloukánkem.
Před čtyřmi lety dominovalo v v kraji, stejně jako v celé republice, hnutí ANO. Co stojí za tím, že se od něj za čtyři roky v kraji odklonilo tisíce lidí přišlo o jeden krajský mandát? Mohly být lakmusovým papírkem již loňské volby do krajských zastupitelstev?
Zejména Královéhradecký kraj sloužil již ve volbách roku 2017 – a nyní se to opět potvrdilo – jako určitý “lakmusový papírek” celostátních výsledků, neboť jednotlivé strany se zde i tentokrát umístily v totožném pořadí jako na republikové úrovni s absencí jakýchkoli zásadních výkyvů, navíc je třeba poukázat ke skutečnosti, že i konkrétní procentuální zisky jednotlivých stran velmi korespondují s celostátními výsledky. Královéhradecký kraj patří do onoho pomyslného středového pásu republiky, jejichž voliči mají ve srovnání například s periferními oblastmi vyšší životní úroveň a tendují tedy spíše k mainstreamovým volebním tendencím. Tos e ukázalo i před rokem. V tomto případě tedy slábnoucí dominance hnutí ANO a jeho vládních podporovatelů, a zároveň i jako standardní baštu spíše konformně uvažující voličské základny, jež podporuje neradikální, obvykle středopravicová a konzervativní uskupení, což znamená, že i v době, kdy v jiných regionálních volbách ještě nástup této koalice nebyl natolik výrazný, byl zisk obdobně uvažujících subjektů ve východních Čechách již poměrně vysoký.
Kdo je letos vítězem a poraženým voleb? Je to ANO či Piráti, kteří v koalici se STAN nezískali v kraji ani jeden mandát?
V případě ANO lze jen obtížně hovořit o nominální porážce hnutí jako takového, spíše o zboření mýtu Andreje Babiše jako vždy vítězného a úspěšného lídra. Nesmíme zapomínat na to, že hnutí ANO bude ve sněmovně reprezentovat obrovské množství voličů a navíc interpretace vítěze bude v následujících dnech a týdnech patrně ještě předmětem sporu – mimo jiné i ze strany Hradu. Odhlédneme-li od předvolební argumentace Miloše Zemana, který označil koalice za podvod, je třeba připomenout, že koalice SPOLU je vítězem „pouze“ v otázce počtu získaných hlasů, avšak v důsledku nově používaného systému pro přepočet hlasů na mandáty získalo hnutí ANO o jeden mandát více. Může se to jevit jako nepodstatný detail, ale připomeňme historicky vzdálenou paralelu – v roce 1935 zvítězila co do počtu hlasů v československých parlamentních volbách Sudetoněmecká strana, avšak o jeden mandát více získali agrárníci a ti tak byli následně pověřeni sestavením vlády.
Pokud tedy v něčem spočívá porážka hnutí ANO, je to především skutečnost, že její dlouhodobá rétorika je postavena na teorii spiknutí a snaze vymezit se vůči širokému spektru oponentů, v důsledku čehož nemá prakticky žádnou možnost jít s kýmkoli relevantním do koalice (připomeňme, že za podobné situace v roce 2010 podal „vítězný“ lídr ČSSD Jiří Paroubek záhy po volbách demisi). Pominu-li tradiční strany, které vůbec nepřekročily pětiprocentní hranici a jsou tedy hlavními poraženými těchto voleb, je samozřejmě nutné poukázat na tragédii Pirátů, kteří doplatili jak na skutečnost, že byli hlavním otloukánkem negativní kampaně napříč politickým spektrem, tak ale i na nevýraznou kampaň a především na skutečnost, že v posledních měsících přestali být pro potenciální voliče srozumitelní – chtěli být jedním z dalších středopravých antibabišovských subjektů, anebo relevantní alternativou za upadající českou levici?
Zůstaneme u Pirátů. V Královéhradeckém kraji za ně jako jednička kandidoval uvažovaný ministr průmyslu nové vlády Martin Jiránek. Ale, stejně jako ostatní jeho kolegové, pohořel. Čím to?
Vnímal bych to jako součást celorepublikového fenoménu těchto voleb, a sice velké předvolební neznámé v podobě kroužkování. Jak jsem naznačil v předchozí odpovědi, Piráti kromě neschopnosti vypořádat se s mimořádně ostrou negativní a dezinformační kampaní a snahy zaujmout nerozhodnutého středového voliče namísto městské liberální levice nezvládli personální obsazení kandidátek v konkurenci s personálně mimořádně silným hnutím STAN. Je otázka, zda by proti evidentně silnému sepětí voličů STAN se svými lokálními kandidáty zabrala jiná personální strategie, ale například v případě lídra Královéhradeckého kraje pana Jiránka se již v debatách ukázalo, že jako politický lídr nevystupuje příliš přesvědčivě a překvapivý byl i fakt, že Piráti například oproti hnutí ANO či ODS v kraji nevyužili svého loňského senátorského kandidáta.
A co komety těchto voleb? V KHK přeskočil ve Spolu Matěj Ondřej Havel ze čtvrtého místa politické matadory Bělobrádka a Adamce. V koalici Stan piráti pak ze 7 místa lidé vykroužkovali starostku Potůčkovou.
V případě paní starostky Mladých Buků se jednoznačně potvrdil zmiňovaný trend v koalici Pirátů a STAN, tedy skutečnost, že voliči hnutí STAN vnímají celostátní volby obdobným prizmatem jako volby regionální a identifikují se se svými silnými lokálními osobnostmi, zatímco Piráti daleko spíše volili svou stranu jako „značku“. V případě starostky Potůčkové můžeme navíc připomenout i její silný předvolební moment v celostátní kampani, kdy se poměrně ostrým statusem vymezila vůči snaze ministryň Schillerové a Dostálové o vedení kampaně v jejím prostředí. Skutečnost, že kandidáti lidovců v obou krajích přeskočili kandidáty ODS, příliš překvapivá není, neboť tendence voličů KDU-ČSL podpořit „svoje“ kandidáty v konkurenci se silnější ODS byla přítomná celorepublikově. Tím spíš je ovšem v Královéhradeckém kraji velkým úspěchem TOPky „přátelský skalp“ v podobě přeskočení matadora KDU-ČSL Pavla Bělobrádka. Na druhou stranu podíváte-li se na politický profil Matěje Ondřeje Havla, co víc si jako konzervativní volič můžete přát? Mladý, charizmatický ředitel vzdělávací instituce, skaut a ještě k tomu otec 4 dětí, který nenabádá ke konzumaci piva, nýbrž vína…
Odhlédneme-li od celkového součtu, tak kdo je v kraji v koalici Spolu vítězem? Je to v KHK ODS, která si oproti minulým volbám polepšila o 1 mandát a bude mít dva zástupce? Či Topka, která při minulých volbách nezískala v kraji jediný mandát a teď jeden má?
Oproti některým jiným krajům je situace na Hradecku v případě koalice SPOLU rozumným vítězstvím všech, neboť žádná strana nebyla v důsledku kroužkování připravena o mandáty a celkové zastoupení poslanců za kraj odpovídá plánovanému rozdělení sil v koalici – tedy 2 poslanci ODS vůči jednomu poslanci za TOP09 a lidovce, ačkoliv určitým – jakkoli mocensky irelevantním bonusem – pro obě menší strany může být již zmiňované vědomí, že oba úspěšní kandidáti těchto stran kandidáty ODS v preferenčním hlasování předskočili.
A jak vidíte ústup nejenom KSČM, ale i ČSSD, které se do poslanecké sněmovny nedostali? Bude tu rozdíl v jejich vnímání? Má ještě ČSSD, podobně jako před lety ODS, šanci na renesanci? A jsou komunisté již přežitek a skončí v propadlišti dějin?
Neúspěch obou stran má celou řadu společných jmenovatelů – v prvé řadě účast na vládnutí s hnutím ANO, během něhož se sice zejména sociální demokraté snažili prosadit určitou část svého sociálního programu, ale ten byl buď následně marketingově ukořistěn Andrejem Babišem, anebo zcela devalvován, když hnutí ANO neváhalo hlasovat s hnutím SPD či s ODS proti zájmům sociální demokracie. V případě KSČM zde ještě do hry vstupovala velmi nejasná argumentace, jak si strana identifikující se s revolučním pojetím levice může zavdávat s jedním z nejvýraznějších českých podnikatelských oligarchů, a co přesně tím komunističtí voliči získají. Budoucnost obou stran je přirozeně velmi nestabilní – proti KSČM hraje velmi přestárlá členská základna i společenská ostrakizace jejich názvu, proti ČSSD zase špatná finanční situace a neujasněná ideologická profilace, zda chce strana spíše usilovat o tvář moderní evropské levice, anebo získávat voliče v tradiční, spíše konzervativně a národovecky orientované nízkopříjmové skupině.
Budoucnost obou stran tedy obecně souvisí s aktuální absencí jakékoli relevantní levicové alternativy na české politické scéně a odvíjí se i od otázky, kam začnou směřovat ve volbách neúspěšní Piráti – vrátí se ke „kořenům“ a začnou výrazněji hlásat program radikálnější nové levice v podobě menšin, genderu, globálních nerovností či klimatu? Pokud ano, bude se muset ČSSD spíše vydat cestou k mobilizaci tradiční levice (možností by byla i případná spolupráce s umírněným křídlem KSČM), pokud ne, otevírá se prostor pro modernizaci ČSSD v tom smyslu, jak ji patrně zamýšlel neúspěšný kandidát na předsedu Tomáš Petříček či hejtman Martin Netolický.
Nebude mít současné volby vliv na hradeckou radnici, kde v křehké menšinové koalici vládne ODS spolu s ANO? Nebudou chtít někteří politici okopírovat výsledky národního „referenda“ a jít do změny krátce před volbami?
Obecně bych vliv celostátních voleb na situaci na lokální politické úrovni nepřeceňoval, přece jen obě úrovně mají svá vlastní pravidla a specifika, víme, že to, co není myslitelné na úrovni parlamentu a vládních koalic, může být v obcích běžnou praxí, přičemž na lokální úrovni daleko více než ideologické rozdíly sehrávají roli personální otázky a vztah ke konkrétním tématům. Vzhledem k tomu, že hradecká radnice je dlouhodobě rozklížená, tak by se určité přeskupení sil na základě mocenských přesunů na parlamentní úrovni sice nabízelo, ale právě skutečnost, že hradecká ODS právě zejména kvůli pošramoceným osobním vztahům i „kostlivcům ze skříně“ dosud nebyla schopna s opozičními subjekty nalézt společnou řeč, nedomnívám se, že by na tom výsledky parlamentních voleb měly něco zásadního změnit – spíše se bude čekat na to, jak voliči rozdají karty v nových obecních volbách.
14
1
Čtenář 
Kafe
Dům a zahrada
iReceptář
Kondice
Celebrity
TN.cz
