rvní společné cvičení Nemocniční základny s libereckou jednotkou radiační, chemické a biologické ochrany podporuje mezioborovou spolupráci. „Uskupení nemocnice je schopno se potýkat s pacienty, kteří jsou poraněni a jsou kontaminováni zevně nebo vnitřně radionuklidy. To znamená, že si vyzkoušíme takový fukušimský, černobylský scénář,“ uvedl velitel nemocniční základy plukovník Jan Österreicher. Vojenští chemici ve svých stanech provedli během cvičení dekontaminaci 16 vojáků, které při cestě na základnu zasáhla takzvaná špinavá bomba. Následně převzali zraněné do péče zdravotníci v polní nemocnici. Na stejné cvičení se dnes od 8 do 12 hodin může přijít podívat široká veřejnost.

Patnáct kilometrů od nemocniční základny byla napadena kolona vojenských vozidel. Kolem zuří válka a vojáci mají podezření na použití zbraní hromadného ničení, respektive tzv. špinavé bomby, což je označení pro zbraň způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou.

„Aktivujte polní nemocnici pro hromadný příjem raněných. Aktivujte chemickou jednotku,“ nese se základnou rozkaz. Odpověď do vysílačky byla jednoduchá: „Vyhlašuji signál špína.“ V té chvíli začalo být na základně rušno. Někdo by to mohl přirovnat k chaosu. Ale naopak. Vše bylo pečlivě organizované a každý jednotlivec přesně věděl, co má dělat. Veškerý personál se připravoval na tzv. Mascal, což je zkratka pro Mass Casulties neboli hromadné ztráty.

Sanitky během chvíle přivezly šestnáct zraněných lidí. V prvním stanu se pacienti rozdělili na ty, kteří byli schopni chodit, a na ty ležící.
Všichni museli projít dekontaminací, která pro ležící pacienty vypadá tak, že je svléknou z uniformy a po dlouhém pásu projedou stanoviště, kde je zbaví radioaktivity.

Poté následovalo roztřídění pacientů podle stupně vážnosti zranění a přesun do jednotlivých pracovišť, která mají profesionální personál a jsou špičkově vybavená. Někteří zranění se přesunuli rovnou na operační sál, který je srovnatelný s vybavením ve fakultních nemocnicích.

„Velitelství francouzské nemocnice, ve které nyní působíme, nás hodnotí superlativy,“ řekl podplukovník Martin Oberreiter. Nemocniční základnu Hradec Králové tvoří 6. a 7. polní nemocnice, velitelství a od letošního 1. ledna také rota nemocniční podpory. Všechny jednotky základny od 1. července 2010 sídlí v Hradci Králové. Polní nemocnici ČR nasadila naposledy v letech 2007 a 2008 v Afghánistánu. Nyní působí šest polních chirurgických týmů Nemocniční základy Hradec Králové v Afghánistánu.