Je podle vás právě cíl cesty, Katyň, symbolem pokračování tragické novodobé historie polského národa? A co říkáte obrovskému vlasteneckému vzepětí a všeobecnému žalu, jaké po oznámení události v Polsku nastalo?

Myslíte si, že podobně hořce by reagovali i Češi v případě podobné tragédie u nás?

Diskutujte a hlasujte v anketě.

Rekviem za oběti polského leteckého neštěstí

Královéhradecká diecéze se připojí k modlitbám za oběti leteckého neštěstí z 10. dubna, při kterém zahynul prezident a další klíčoví představitelé Polska. Mši svatou za oběti neštěstí, jejich blízké a celý polský národ bude sloužit biskup Josef Kajnek v pondělí 12. dubna od 18.30 hodin v katedrále Svatého Ducha v Hradci Králové.

Účast přislíbili primátor Hradce Králové Otakar Divíšek a hejtman Královéhradeckého kraje Lubomír Franc. Všichni věřící jsou srdečně zváni k účasti. (čtk)

Prokletá Katyň. Polsko znovu krvácí

Smolensk, Varšava – Prezident Lech Kaczyński zahynul s chotí a desítkami dalších špiček polské politiky i armády při letecké katastrofě

Katyň. Pět písmen dvojnásobného polského prokletí. Tragédie, jakou svět nepamatuje. Bolest, jaká se nedá popsat.

Je sobota, 8.56. Při leteckém neštěstí umírá polský prezident Lech Kaczyński s manželkou Mariou. Jenže na palubě vládního letadla Tu-154
v tu chvíli sedí i doslova celá polská elita. Od guvernéra národní banky přes náčelníka generálního štábu, vedení armády, poslance, církevní představitele až po předsedu olympijského výboru či šéfa Institutu národní paměti.

Dohromady 96 lidí. V husté mlze u ruského Smolenska nedaleko Katyně v troskách nepřežil nikdo. Pilot přistával na čtvrtý pokus, i když mu řídicí věž doporučovala, ať kvůli mlze raději let odkloní. Neposlechl, křídlem škrtl o stromy a … Byl pod tlakem, ptají se Poláci?

Opakovaná chyba


Navíc je tu krutá absurdita situace. Všichni významní Poláci, kteří seděli na palubě, se letěli poklonit jiné polské národní tragédii. V Katyni nedaleko Smolenska před 70 lety Sověti na Stalinův příkaz pozabíjeli 22 tisíc polských důstojníků. Stříleli je do týla a naházeli do masových hrobů.

Na palubě speciálu seděli pozůstalí po obětech Katyně. Třeba Wojciecha Seweryn – polský sochař žijící v Chicagu, jehož celoživotním posláním bylo připomínat na Západě právě hrůzy Katyně. Sověti mu tam zabili otce. Měl tu čest letět s vládní delegací. Jeho poslání se mu stalo osudným.
„Ta prokletá Katyň,“ povzdechl si polský exprezident Aleksander Kwaśniewski.

„Premiér (Donald Tusk) plakal, když se o neštěstí dozvěděl,“ popisoval první minuty šoku ministr zahraničí Radoslaw Sikorski. Slzám se neubránili ani politici a moderátoři v televizi, když zprávu vysílali. A také Jaroslaw Kaczyński, dvojče zesnulého prezidenta a bývalý premiér.

I on měl být na palubě, ale kvůli nemoci matky neletěl. Tedy vlastně letěl – večer, když na místě tragédie identifikoval ostatky svého bratra Lecha.
Včera rakev s ostatky dorazila do Varšavy. Zvlášť emotivní byly chvíle, když v letištní hale stál Jaroslaw, zatímco letadlo s rakví rolovalo po letištní ploše. Pak rakev bez pohnutí políbil. Lechova dcera Marta přišla o oba rodiče, matku se po nehodě zatím nepodařilo identifikovat.

Rakev vystaví v prezidentském paláci. Datum pohřbu určí rodina, mluví se o sobotě.

S mimořádnými vojenskými poctami vypravila prezidentovo tělo do Polska ruská armáda. Nechyběly stíhačky MiG-29 ani premiér Vladimir Putin. Katyň 1940 nemohou Poláci Rusku dodnes odpustit. Rusko chce alespoň druhou katastrofu – tu z roku 2010 – zvládnout důstojně. Moskevská radnice například pro pozůstalé vyhradila 300 míst v hotelech, zřídila horkou linku a nahlas se mluví o památníku.

Je slyšet i kritika. Bývalý velitel polských pozemních sil Waldemar Skrzypczak připomněl, že se nikdo nepoučil z osudné chyby, která se stala předloni. Tehdy při havárii vrtulníku CASA zahynulo skoro celé velení vzdušných sil. „Není možné, aby tolik osob důležitých pro stát letělo jedním letadlem. Byly porušeny předpisy,“ řekl.

TOMÁŠ PROCHÁZKA

KDO BYL NA PALUBĚ:

Ryszard Kaczorowski, bývalý polský prezident v exilu

Krzysztof Putra , Jerzy Szmajdziński a Krystyna Bochenková – místopředsedové parlamentu
Jerzy Bahr, velvyslanec v Rusku
Janusz Kurtyka, ředitel Institutu národní paměti
Slawomir Skrzypek, guvernér Polské národní banky
Franciszek Gongor, náčelník generálního štábu a další generálové

JAK TO VIDÍ IVAN HOFFMAN

Informace o pádu letadla s polskými představiteli ještě nejsou kompletní, a tím pádem se nedá jednoznačně říct, proč k tragédii došlo. Potvrdí-li se ale, že pilot byl předem varován před hustou mlhou, vyšetřovatele by logicky mohlo zajímat, proč riskoval ve Smolensku a neletěl raději k letišti s lepšími podmínkami pro přistání. Jde o to, zda se kvůli pietě omezit na konstatování, že polské představitele zahubila mlha, anebo zda připustit hypotézu, že pilot mohl dostat riskantní přistání v mlze rozkazem. V takovém případě by totiž logicky za neštěstí nesl odpovědnost ten, kdo letu velel.

Tím se dostáváme k obecnější otázce, zda lze riskovat šetření, které by mohlo vyústit v konstatování, že Polsko ztratilo část své elity kvůli tomu, že se někomu z generálů, anebo přímo prezidentovi nechtělo potupně trmácet do Katyně vlakem či autobusem. Pravděpodobně se šetření omezí na hledání chyby v přistávacím manévru, zatímco důvody, proč k riskantnímu pokusu o přistání došlo, se diplomaticky přejdou mlčením. Zemřelo totiž příliš mnoho představitelů a od toho se odvíjí jiný protokolární přístup, než kdyby šlo o obyčejné cestující. Koneckonců stačí pohlédnout v médiích na seznam obětí: Piloti, posádka či doprovod prominentů v tom seznamu chybí. Ne že by zůstali naživu. Jen nepatřili k elitě a nejsou zajímaví.

Hledání pravdy, ve smyslu hledání viníka, není na pořadu dne proto, neboť by rušilo smuteční ceremoniály a oficiální pietu. Nepsané pravidlo říká „o mrtvých jen dobře“ a co se stalo, nelze stejně změnit. Jisté poučení ovšem z té tragédie je: Nenastupovat do letadla s prominenty, kteří ve svém diáři nemají čas na nesmysly, jako je třeba mlha.