Na 350 kilogramů sochařské hlíny již padlo v píseckém ateliéru sochařky Pavlíny Skavové na dvoumetrovou repliku postavy vojáka v legionářské uniformě. Ten se stane ústřední postavou pomníku padlých legionářů ze 4. pěšího pluku Prokopa Velikého, jež se po osmi dekádách vrátí na své původní místo v centru Hradce Králové ke kasárnám Jana Gayera.

„Sochařčinou předlohou jsou dobové fotografie, originální výstroj a kopie zachované původní miniatury sochy zhotovené moderní technologií prostorového skenování a zhmotněné na 3D tiskárně,“ řekl k dílu tajemník Československé obce legionářské (projektu Legie 100) Jiří Charfreitag s tím, že po korekcích bude socha odlita do vosku, kde bude zpřesněna o drobné detaily a do konce května odlita do bronzu zkušenou firmou HVH Umělecká slévárna z Horní Kalné. Původně se počítalo, že se pomník do centra Hradce vrátí v rámci říjnových oslav stého založení Československa. Nakonec dojde k odhalení v červnu. I tehdy to však bude mít punc stého výročí. Tentokrát na sté výročí úmrtí poručíka Jana Gayera.

„Zatím máme dvě data, kdy by mělo k odhalení dojít. Buď ve čtvrtek 7. června, nebo sobota 9. června,“ dodal Jiří Charfreitag s tím, že právě 7. červen 1918 se nesmazatelně zapsal do dějin královéhradeckého 4. pěšího pluku, který v tento den přišel o jednoho ze svých nejlepších velitelů. „Poručík Jan Gayer zemřel tři dny po slavně vybojované bitvě proti bolševikům u železniční stanice Lipjagy,“ dopnil historické souvislosti Jiří Charfreitag s dodatkem, že na pomníku bude uvedeno přes dvě stovky jmen jeho druhů, kteří stejně jako on obětovali svůj život za vnik našeho státu. Navíc se do „mrtvé“ schránky, která bude součástí pomníku, navrátí i prsť z jejich důležitých bojiš. Tedy z Itálie, Francie a Ruska.

Proč musela sochařka Pavlína Skávová pracovat jen s útržky díla z dílny sochaře Josefa Škody a architekta Oldřicha Šmídy, které bylo v Hradci Králové odhaleno 6. června 1937, prozradila historička hradeckého východočeského muzea Jaroslava Pospíšilová. „Tak jako jiné sochy, které upomínaly na první republiku, i pomník padlých legionářů byl totiž zničen za protektorátu. Bylo to v průběhu roku 1940, kdy byla taktéž odstraněna socha T. G. Masaryka,“ uvedla Jaroslava.

Ještě před odstraněním byl pomník svědkem historické události. Došlo k ní 31. července 1939, kdy se zde konal tichý pietní akt československého důstojnického sboru. „V tento den mohli naši vojáci naposledy obléct uniformu československé armády,“ přiblížila historickou kapitolu Jaroslava Pospíšilová s dodatkem, že po odstranění památníku se zachovala jen bronzová deska s reliéfem Jana Gayera a zmenšenina vojáka, který byl ústředním motivem pietního místa.

Replika pomníku vyjde na 3 miliony korun. 2,2 milionu na ni dal hradecký magistrát. Zbývající finance pak poskytlo Ministerstvo obrany (550 tisíc) a Československá obec legionářská.