Stavbu, která se nachází v první zóně ochrany přírody Krkonošského národního parku, nabízí bývalá poštmistrová prostřednictvím kanceláře Reality Krkonoše za 99 tisíc korun. Pokud se jí však prodej nepovede do příštího léta, čeká objekt demolice. Správci národního parku totiž podmínili zahájení předběžného užívání nové poštovny od letošního prvního srpna právě likvidací starého domku do konce července příštího roku.

Sama Jaroslava Skrbková nevidí v prodeji poštovny žádný problém. „Dostala jsem dvě nabídky z Polska. Severní sousedé si potrpí na staré věci, které mají hodnotu. A tak mi vnukli myšlenku na prodej,“ vysvětlovala včera Deníku Jaroslava Skrbková. „Ale pak se do mě zhurta pustili naši filatelisté a sběratelé a donesli spoustu historických dokumentů, které se k poštovně váží. Namítali, že jsem barbar, když chci tak vzácnou stavbu prodat někam ven. A tak jsem se zastyděla a řekla si, že v rámci národní hrdosti nejdřív nabídnu domek do Čech. Sama rozhodně nemám sílu a energii někam objekt převézt a vybudovat v něm muzeum, jak mi někteří radí. Ale může to udělat někdo jiný,“ konstatovala včera Jaroslava Skrbková.

Starou poštovnu o rozloze 32 čtverečných metrů koupila Skrbková v roce 1993 od Interhotelů a rozhodla se ji zmodernizovat. Od roku 1995 si tam mohli lidé pořídit unikátní razítko a zvláště po demolici České boudy byl domeček hojně navštěvován turisty. „Prokazatelně jde o nejstarší poštovnu v Československu, která byla postavena někdy kolem roku 1850. Má za sebou ledacos. Zajímavé jsou například kluzákové lety, které 21. a 22. července roku 1928 uskutečnili němečtí piloti Andersen a Schulz. Po dva dny odtud úspěšně dopravovali poštu dolů do Pece. A takových zajímavostí kolem poštovny je nepřeberné množství,“ vzpomněla Skrbková. Za války, po obsazení Sudet Němci, byla poštovna uzavřena. Jaroslava Skrbková pamatuje i na pošťáky Antonína Havelku a Josefa Jindru, kteří záhy po válce dvakrát týdně chodili s poštou na vrchol Sněžky až z Velké Úpy, kde byl tehdy poštovní úřad.

„Bylo by prima, kdyby stará poštovna skončila někde na českém kopečku. Myšlenka o vybudování muzea se mi líbí. Ale na terasu našeho peckého penzionu, jak mi řada lidí radí, poštovnu určitě stěhovat nebudu,“ smála se bývalá poštmistrová. Celou záležitost by však podle svých slov vyřešila co nejdřív. (jm)