Potvrzení moci pravice, nebo levicová brzda?

Doplňující volby do třetiny Senátu bývají mezi tuzemskými volebními kláními vnímány jako nejméně populární. Nasvědčuje tomu i volební účast, která se obvykle pohybuje mezi 20 až 25 procenty.

Letošní první kolo senátních voleb se však bude krýt s volbami komunálními (15. a 16. října), proto se dá očekávat, že účast bude přece jen vyšší (třeba i 40 procent). Druhé kolo, jež se v případě nezvolení některého z kandidátů přímo už v prvním kole bude konat o týden později, už nijak oslnivou účast očekávat nemůže.

Ve východočeských krajích (Královéhradeckém a Pardubickém) uskuteční souboj o nového senátora ve třech z celkových devíti obvodů: v Jičíně, v Pardubicích a Ústí nad Orlicí. Pro úplnost je potřeba dodat, že všechny tři „volební“ obvody ovládají zástupci stran vládní koalice: Jiří Stříteský (Pardubice, ODS), Jiří Liška (Jičín, ODS) a Ludmila Müllerová (Ústí nad Orlicí, TOP 09 – nicméně před šesti lety zvolena za KDU-ČSL).

Vládní strany tak mohou v těchto volbách ztratit, zatímco opozice nebo mimoparlamentní strany jen získat. V případě obhajoby těchto mandátů bude možno i tyto volby vnímat jako souhlas obyvatel se stávající mocenskou konstelací.

Souboje budou napínavé

Souboje ve všech obvodech budou napínavé, protože senátoři Stříteský a Liška patří k čelným představitelům ODS, Jiří Liška je dosud místopředsedou Senátu a v horní komoře už zasedá od roku 1996, kdy byla ustavena. Neméně pikantní bude souboj ve volebním obvodě Ústí nad Orlicí, kde stávající senátorku vyzve krajský radní a někdejší dlouholetý starosta Letohradu Petr Šilar (KDU-ČSL).

Tento volební obvod je klasifikován jako venkovský a v minulosti zde měla tradiční pozice právě lidová strana, což bylo dáno i tím, že zde žil nejvýraznější polistopadový předseda strany Josef Lux. I proto letošní senátní volby (stejně jako komunální) budou i ve znamení snahy KDU-ČSL vstát z mrtvých po květnovém direktu. Má-li někde šanci alespoň trošku se vrátit do vysoké politiky, tak je to právě zde.

Senátním volbám se opozice snaží vtisknout punc jakéhosi dílčího referenda o stávající vládě. Především ČSSD vábí na sliby, že posílením svých pozic v Senátu (letos neobhajuje žádný mandát a může tak jedině získat) mohla účinně blokovat vládní návrhy.

Toto tvrzení je liché a nese v sobě velký populismus, protože takovou možnost zase Senát nemá. Může sice Poslanecké sněmovně vracet její zákony, ta jej ale může kdykoliv přehlasovat prostou většinou 101 hlasů.

Mnohem důležitější postavení má Senát v systému ústavních zákonů. Jeho význam je ještě větší při volbě prezidenta, kdy má v prvních dvou kolech volby stejnou váhu jako Poslanecká sněmovna, a prezidentem se může stát jen ten, komu dá hlas i většina senátorů. Politická reprezentace sice slibuje přímou volbu, ale vzhledem k vypjaté vnitropolitické situaci se tato varianta stává stále méně pravděpodobnou.

Nejen proto si letošní volby zaslouží větší pozornost voličů než obvykle mívají. Východočeští voliči přišli k letošním sněmovním volbám v nadprůměrném počtu, bylo by příjemné, kdyby v této tradici pokračovali i při volbách do druhé parlamentní komory.

Jiří Štefek, politolog a publicista