Obyvatelé hradeckého Pouchova si dlouhodobě stěžují na problémy s bezdomovci. Vinu svalují na místní středisko sociálních služeb.
Bezdomovci přespávají na autobusových zastávkách, dělají nepořádek, chtějí po lidech peníze nebo alespoň cigaretu. Místní se v okolí svých domovů cítí nepříjemně, někteří se bojí.
Negativní zkušenost s bezdomovci má i Michaela Hýsková, který bydlí na hranici Pouchova a Slezského Předměstí. „Bezdomovci spí u našeho paneláku na lavičkách, stále jich je v blízkosti domu hodně, mají v keřích své věci, dokonce i peřiny, je to hrozné. Když chodím večer z práce domů zadem přes skladištní oblast, bojím se, a to nemusí být ještě ani tma,“ popsala situaci Hýsková.
Proč je právě na Pouchově bezdomovců tolik? Místní si ukazují na Dům Matky Terezy, středisko sociálních služeb pro lidi bez domova. Středisko provozuje několik sociálních služeb – Azylový dům, Sociální rehabilitace, Denní centrum i Noclehárnu. Podle Dany Pechové, vedoucí Domu Matky Terezy, ale není možné zcela ovlivnit všechny situace, ke kterým dochází mimo jejich zařízení.
Pouchov trápí bezdomovci. Místní viní „azylák“
Předseda pouchovské komise místní samosprávy Zdeněk Petr vidí problém v tom, že bezdomovci musí vždy na pár hodin středisko opustit a pak se potulují po okolí. Podle Pechové to ale jinak nejde: „Mezi službami jsou nyní dvouhodinové pauzy, musíme prostory uklidit a připravit na další službu. Klienty bychom navíc neměli učit, aby byli na sociální službě zcela závislí.“
Pozitiva nejsou vidět
Pracovníci Domu Matky Terezy se snaží místním ukázat zařízení i v lepším světle. Každý čtvrtek s klienty chodí uklízet veřejná prostranství a to i místa, na která upozorní sami občané. Pořádali i dny otevřených dveří, podle Pechové ale obyvatelé Pouchova o tyto akce zatím neměli zájem.
Problémy, které blízkost „azyláku“ přináší, jsou víc na očích. Bezdomovci okupují zastávky, staví si venku stany nebo obývají chatky zahrádkářů. „Člověk nikdy neví, co bezdomovce napadne, třeba jim ‚přeskočí‘ v hlavě a něco mi udělají,“ svěřila se se svými obavami Hýsková. Bezdomovci na ni občas křičí, i když je na svém balkoně. Podle Pechové na sebe ale negativně upozorňují jen lidé, se kterými se hůře spolupracuje i sociálním pracovníkům. Náměstkyně pro oblast sociálních věcí Anna Maclová obavy místních chápe, problém ale podle ní oproti jiným evropským městům není tak enormní. Zařízení navíc někde být musí.
Nesnadné řešení
Podle Petra je na bezdomovce krátká i policie: „Jen je pošle do azylového centra. Když jsou ale bezdomovci opilí, nevezmou je, a tak se zase stáhnou do nejbližšího okolí.“ Pokud totiž sociální pracovníci vyhodnotí, že by bezdomovec mohl svým chováním ohrozit je nebo ostatní klienty, nemohou ho přijmout.
S lidmi na ulici pomáhají už i asistenti prevence kriminality. Podle Pechové jejich působení přineslo určité uklidnění, Petr jim takovou roli nepřikládá. Loni na Pouchově přibyly kamery. „Snažíme se co nejvíce eliminovat možné negativní dopady,“ uvedla Maclová.
Podle Petra je jediným řešením zbudovat sociální centra i v jiných částech Hradce. S tím Pechová souhlasí, vyžadovalo by to ale významnou investici. Na Pouchově už další podobné zařízení nedoporučuje.
