Dvacet kilometrů od vojenské základny kdesi ve východní Evropě nepřítel napadl konvoj vozidel. Některé vojáky zasáhla tzv. špinavá bomba, což je označení pro zbraň způsobující radioaktivní zamoření rozmetáním radioaktivních látek klasickou výbušninou.

Během pár minut od nahlášení stavu nouze přijely vozy se zraněnými.  Liberečtí chemici museli zraněné nejdříve dekontaminovat, až poté se dostali do péče vojenských lékařů.

Taková ukázka situace se včera uskutečnila na hradecké vojenské základně.

„Nemocnice ve válečné zóně je primárně určena pro koaliční vojáky, takže zranění, která zde vidíte, jsou převážně střelná a střepinová. S takovými se v mírových podmínkách většinou nesetkáme," vysvětlil Michal Plodr, náčelník 7. polní nemocnice.

Nezasvěcenému pozorovateli se mohlo zdát, že všude panuje chaos, ale opak byl pravdou. Vše bylo pečlivě organizované a každý jednotlivec přesně věděl, co má dělat. Veškerý personál byl připraven na tzv. Mascal, což je zkratka pro Mass Casulties neboli hromadné ztráty.

„V Afghánistánu či Iráku je tato situace denním chlebem. Každá mise je jedinečná a vždy ušijeme nemocnici na dané podmínky," uvedl Jan Österreicher, velitel hradecké základny, která je složena ze dvou polních nemocnic.

Polní nemocnici tvoří stany a kontejnery, ve kterých jsou umístěny například operační sály, lékárna či stomatologická ordinace. Nemocnice nabízí péči na úrovni okresní nemocnice.

Celé vojenské zdravotnické zařízení je složené přibližně ve stovce kontejnerů, při postavení zabírá plochu jednoho až dvou fotbalových hřišť.

Polní nemocnici armáda nasadila naposledy v letech 2007 a 2008 v Afghánistánu. V Iráku nyní působí 5. chirurgický tým.

O dalším nasazení české polní nemocnice v tuto chvíli není rozhodnuto, podle Jana Österreichera jsou vojenští lékaři i další personál na nasazení připraveni a během pěti dnů od rozkazu mohou již v dané oblasti operovat.