Je to skoro jako začarovaný kruh. Češi se bojí, že přijdou o práci a řeší to pitím alkoholu. Často na pracovišti. A ve výsledku se jim tato obava bohužel vyplní. O práci skutečně přijdou. Tvrdí to alespoň aktuální průzkum mezi tuzemskými zaměstnavateli.

Zatímco ještě v roce 2009 byl alkohol na pracovišti třiadvacátým nejčastějším důvodem pro ukončení pracovního poměru, letos už je to šestá nejčastější příčina okamžitého „padáku“. „Před rokem bylo například zcela výjimečné, že by učitel přišel na hodinu opilý. Tento rok mají kvůli konzumaci alkoholu na pracovišti často problém i lidé s vyšším vzděláním,“ potvrdil Deníku Tomáš Zdechovský z agentury Commservis.com, která v březnovém průzkumu oslovila třiasedmdesát českých zaměstnavatelů.

Kontroly přitvrdily


Zdechovský však připouští, že firmy zároveň provádějí mnohem přísnější kontroly než dříve a v tíživé ekonomické situaci netolerují u zaměstnanců totéž, co před rokem. „Jednali jsme s firmou, která prodává alkoholové testery. Jejich prodej vzrostl trojnásobně,“ vypočítává Zdechovský.

Přestože kvůli krizi může mít řada lidí hlouběji do kapsy, na zkonzumovaném množství alkoholu se to zatím příliš neprojevuje. „Spotřeba alkoholu zůstává na zhruba stejné úrovni, rozhodně zatím nijak neklesá,“ připouští Ladislav Csémy z Psychiatrického centra Praha.

Neřešený problém

Množství vypitého alkoholu v Česku však roste již řadu let. Zatímco v roce 1989 průměrný Čech spotřeboval 8,2 litru stoprocentního lihu, v roce 2008 to už bylo 10,4 litru.

To je zhruba stejný objem, jako kdyby každý včetně novorozeňat vypil asi 52 půllitrových lahví vodky ročně. „Alkohol je u nás v porovnání se západními zeměmi snadno dostupný a stále velmi levný,“ vysvětluje příčiny Csémy. Dodává, že příliš nepomáhá ani přílišná tolerance státu k reklamám na alkohol. „Ta se v televizi může objevit dejme tomu i před večerníčkem,“ zlobí se psychiatr.

Někteří za rostoucí spotřebou alkoholu vidí hlubší problém. „Je to tím, že lidé se odnaučili komunikovat a řešit své problémy. Alkohol pak představuje nejsnadnější únik,“ míní psychiatrička Soňa Vavrincová.

Začínají pít i ženy


Odborníci se shodují, že výrazně přibývá na alkoholu závislých žen. Ty často pijí doma a potají, takže okolí zpočátku nemusí poznat, že je něco v nepořádku. „Jde především o ženy středního věku, kterým se rozpadají vztahy, častěji jim chybí vlastní zájmy a propadají více depresím,“ vysvětluje psychiatrička Soňa Vavrincová.

Podle dalších za tímto trendem stojí spíše emancipace. „Ženy jednají jako muži i v jiných oblastech. Společností už není vnímáno jako něco nevhodného ani pokud ženy pijí stejně jako muži,“ myslí si Csémy.

Nemá kdo pomoci


Přestože Češi pijí ve větší míře než před lety, pracovišť se specializovanými lékaři naopak ubylo. Síť ambulantních léčeben, která existovala před rokem 1989, se prakticky rozpadla. „Pracovišť je skutečně velmi málo a ta stávající jsou přetížená a nemají čas se pacientům věnovat v dostatečné míře,“ říká Csémy.

Podobná centra přitom lidem umožňovala zároveň s terapií pokračovat v běžném životě. „Pacient by mohl chodit do práce, starat se o sebe, o rodinu, a přitom chodit do nějaké formy ambulantní léčby, ale protože ta možnost neexistuje, tak odkládá řešení toho problému a pak opravdu musí navštívit nějaké lůžkové zařízení,“ vysvětluje primář z oddělení pro léčbu závislosti VFN v Praze Petr Popov.

Lékaři už kvůli tomuto problému sepsali návrh koncepce, která by v určité podobě znamenala obnovu dřívější sítě. Šance jsou ale zatím mizivé. Ministerstvo zdravotnictví by sice nová pracoviště uvítalo, ale pojišťovny zatím tuto ambulantní léčbu odmítají hradit.