Střední škola nebo učební obor? Podobné dilema řeší časem rodiče všech odrostlejších dětí.

Odborníci úřadu práce v tom mají jasno. Vydělávat si peníze rukama je namahavější, ale absolventi se vůbec nemusejí obávat, že by v příštích letech byli bez práce. „Neříkám, že nebude potřeba administrativa. Ale nebude tolik míst. Potřebovat budeme hlavně zedníky, instalatéry, obkladače, řidiče, prodavačky, kuchaře, servírky a další profese,“ tvrdí poradce pro volbu povolání z úřadu práce Marcela Malečková.

Podobné rady rozdávala rodičům a dětem na 14. přehlídce středních škol v kongresovém centru Aldis, kde se představilo 64 škol. „Nejmenší poptávka je právě po technických oborech. I když na trhu práce jsou nejvíc žádané a u absolventů se zvedl průměrný výdělek,“ uvedl organizátor akce Josef Jirouš.
Výběr školy dnes většina rodičů podle Malečkové nechává na svém dítěti.

„Dřív se mi každou chvíli rozbrečelo dítě, že ho rodiče nechtějí pustit na školu. Jednu dívku dokonce nechtěli dát ani do učení, protože chtěli, aby jim pomáhala s hospodářstvím. Dnes už je to jiné,“ míní úřednice.

Největší zájem je podle Malečkové především o gymnázia. I přes fakt, že drtivá většina ostatních škol zrušila přijímací zkoušky. „Když jdou na školu děti se čtyřkami, tak ji nemůžou zvládnout. Rodiče se brání dávat děti na učební obory, ale časem tam stejně skončí. A zjistí, že řemeslo má stále zlaté dno,“ řekla Malečková.

Velká část absolventů škol má však podle úřednice přehnané nároky na pracovní místo. „Požadavky často nejsou adekvátní tomu, co umí. Na druhou stranu klesá počet absolventů v evidenci úřadu práce. Snaží se zaměstnání hledat, protože prakticky nemají nárok na podporu.“

JAK TO VIDÍ RADEK ŠPRINC: Cizinci kradou práci. Ale komu?

Nedávno se mi porouchala pračka. V seznamu jsem si našel číslo na opraváře, ale jeho odpověď mě tak trochu zaskočila. „Milej zlatej, zkuste to za tři týdny. Teď toho mám fůru.“ Sehnat kvalitního a přitom poctivého řemeslníka je dnes už docela umění. Jsem zvědavý, jak to bude vypadat za dvacet let. Mistři řemesla pomalu vymírají a mladí se na učňáky nehrnou. Každý by raději dělal manažera a kvůli platu pod třicet tisíc přece nebude vstávat z postele.

V mnoha případech jde však o omyl rodičů, kteří nemají žádnou soudnost. Nechtějí se smířit s tím, že kluk není žádný Einstein a půjde do učení. Proč by nemohl být doktor, když je to rodinná tradice, že. Pak se nesmíme divit, že roste nezaměstnanost. Málo platné, těch top židlí na trhu zase tolik není. Čas od času slýchávám, že Čechům kradou práci cizinci. Ale jak to vidím já, tak dělají jen to, čeho se našinec téměř štítí.