Počet divočáků je rekordní

Divoká prasata se na Slovácku přemnožila a okupují všech třiadevadesát honiteb okresu. Nikdo ale přesně neví, kolik divočáků v okrese je, protože se neustále pohybují z místa na místo. Myslivci tvrdí, že je jich rozhodně mnohonásobně víc, než by bylo žádoucí.

„Ačkoliv přesná čísla odlovu divočáků za loňský rok budeme znát až v březnu, dá se předpokládat, že to bude sezona rekordní. Na přemnožení zvěře černé se podepsaly dvě příznivé zimy, takže bachyně kladly mláďata téměř po celý rok,“ zdůvodnil přemnožení divočáků předseda myslivecké komise Okresního mysliveckého spolku Českomoravské myslivecké jednoty (OMS ČMMJ) Uherské Hradiště Libor Beníček.

Ze statistiky odlovu černé zvěře na Hradišťsku je patrné, že zatímco v roce 1997 ulovili myslivci 390 divočáků, v roce 2005 jich skolili 1910 a od dva roky později jich zastřelili bezmála jedenáct stovek.

Sele klade selata

Podle Beníčka je docela běžné, že mladá bachyňka ve věku do jednoho roku a o váze kolem padesáti kilogramů už bez problémů přivádí na svět mláďata. Za pravdu mu dávají i předseda OMS ČMMJ Karel Blahušek a člen ústřední hodnotitelské komise pro trofeje ministerstva zemědělství Jan Halámek.

„Z vlastní zkušenosti mohu uvést, že jsem se s ročními bachyňkami, které vodily selata, v honitbách setkal. Dokonce desetiměsíční kňourek z aklimatizační obůrky měl selata s dvouletou bachyní,“ informoval Halámek. Myslivci shodně tvrdí, že pokud v říji, která se děje v tlupách, u divočáků se jí říká chrutí, není ve skupině dospělý kňour a stará bachyně, jež si říji řídí, tak roční kňour může pokrýt roční bachyni.

„Takže sele vlastně klade selata. Je prokázáno, že šedesát procent mladých bachyní do jednoho roku věku má selata,“ netajil se statistikou Beníček.
Divočáci jsou častými hosty v polích, kde mají bohatě prostřené švédské stoly v obrovských monokulturách kukuřice a v lánech řepky. „V nich jsou několik měsíců schováni. Tam naberou fyzickou kondici. A když se pak na zimu, která není extrémní, vrátí do hor, tak ji tam bez problémů přežijí,“ shodl se uherskobrodský ekolog Jiří Trávníček s Liborem Beníčkem. Oba dále upozornili, že právě kvůli už třetí příznivé zimě lze odhadnout, že i letos opětovně dojde k nárůstu početních stavů černé zvěře. „Vysoké stavy divočáků trápí nejen naše nimrody. Přemnoženi jsou kupříkladu v Německu, Rakousku a dalších zemích západní Evropy. Černá zvěř je velice chytrá, obezřetná, má výborný sluch a čich,“ přiznává Vratislav Pánek z ministerstva zemědělství.
„Abychom zabránili škodám způsobeným černou zvěří, nezbývá nám, myslivcům, nic jiného, než se maximálně zaměřit na její lov,“ shrnul v kostce boj s divočáky.

Ti podle nimrodů nemají v současné době přirozeného nepřítele. „Tím bývali kdysi rysi, medvědi nebo vlci. Ale to už je opravdu hodně dávno,“ dodal osmaosmdesátiletý lesník ve výslužbě František Hiller ze Salaše.

V přehradě utonulo dvanáct divokých prasat

Brno - Dvanáct mrtvých divokých prasat lovili pracovníci Povodí Moravy z bahna a vody Brněnské přehrady. „Mrtvá těla divočáků ležela na stometrovém úseku tak čtyři metry od břehu. Strážníci museli zavolat na pomoc pracovníky Povodí Moravy. Pak je vylovili společně,“ řekla mluvčí brněnských strážníků Denisa Kapitančiková.

Divočáci uhynuli v místech, kde je velmi obtížný terén. Muži se k utopeným prasatům dostávali na loďkách. Z vody tahali dospělé divočáky i mláďata.
Tak velké množství uhynulé zvěře ve vodním díle nepamatují ani nejstarší pamětníci. „Většinou se ve vodě utopí jeden nebo dva kusy zvěře. Dvanáct divočáků najednou, to je opravdu hodně,“ potvrdil mluvčí Povodí Moravy Milan Blažek.

Těla mrtvých zvířat skončila v kafilerii.Není jasné, jak se divočáci do vody dostali. Lidé z Povodí Moravy si myslí, že spadli ze skály. Druhou možností je, že si stádo prasat krátilo po zamrzlé vodě cestu a propadl se pod ním tenký led. (pm)