Při počítání dní se věřící neřídí u nás běžně používaným gregoriánským kalendářem, ale používají juliánský kalendář. Stejně jako obyvatelé Ruska či Srbska.

V krajské metropoli se nekonala tradiční štědrovečerní bohoslužba, která připadla na 6. ledna, ale ve středu se uskutečnila svatá liturgie na Boží hod. V kostelíku svatého Mikuláše v Jiráskových sadech se sešlo několik desítek věřících, kteří si poslechli téměř hodinu a půl dlouhou bohoslužbu.

„Ve velké většině přicházejí hlavně Ukrajinci, kteří v Hradci a okolí žijí,“ říká protopop Milan Augustýn Jireš.

Namísto klasického betlému pravoslavní vystavují Ikonu Narození Páně. „Ta symbolizuje zrození Krista. Jinak také mají stromeček a dávají si dárky. To jsou zvyky, které pravoslavní ze společnosti přejímají,“ dodal Jireš.

Hradecká pravoslavná obec čítá kolem sta věřících, avšak tento počet není úplný. „Jsou to lidé, s nimiž jsem ve spojení. Každou neděli přichází do kostela kolem čtyřiceti z nich. Avšak na Velikonoce se jich sjíždí až pět set z celého kraje,“ upřesnil protopop Jireš.

Tradičním Vánocům v pravoslavném stylu by měl předcházet 40denní půst. Ten končí o půlnoci Štědrého dne.

„Rodinná večeře má mít symbolických sedm chodů, zahrnující například česnek, med, kapustovou polévku, houbovou omáčku či štrúdl. Prostě postní jídla, protože půst končí až s půlnocí,“ líčí tradiční pravoslavnou štědrovečerní večeři pražský arcibiskup a metropolita Českých zemí a Slovenska Kryštof.

„Tradičně se také svazují šátky rohy stolu, aby rodina držela pohromadě, od večeře se nevstává, pouze přijde-li poutník. Pod stolem bývá rozprostřeno seno na připomenutí, že se Ježíš narodil ve chlévě,“ dodal na závěr metropolita Kryštof. (red)