Ten pohled je sice většině kolemjdoucích skrytý, přesto je drastický a dokumentuje marnou snahu o regulaci populace holubů v Hradci Králové. Pod Pražským mostem visí v sítích ptáci, kteří se do nich zamotali a uhynuli. Pár metrů od nich sedí na konstrukci řada živých jedinců a při stěně samice s mládětem jako doklad toho, že tato ochrana před hnízděním holubů není stoprocentní.

„Jakmile se v síti vytvoří větší otvor, ptáci se tam přirozeně dostávají, protože jsou v bezpečí před predátory. Zároveň se do nich zamotávají a v bolestech tam hynou. Majitel se potom může zpovídat z týrání zvířat. Sítě jsou navíc obrovskou pastí i pro další druhy ptáků, řešíme to velmi často. Když už se problematická místa zadělávají sítěmi, měly by být tak husté, aby ptákům nehrozila újma,“ vysvětluje ornitolog David Číp z jaroměřské záchranné stanice pro zvířata.

V současné době se ve městě holubi odchytávají do klecí, což pro hradecké technické služby zajišťuje odborná firma, která také určuje místa, kde se jich vyskytuje větší počet. Odchyt probíhá od listopadu do března.

U popelnic na hradeckém sídlišti bylo nalezeno kuře v plastové nádobě.
Víkend odchytové služby: psi a papoušek na útěku i kuře u popelnic na sídlišti

„Část klecí je umísťována i na základě podnětů obyvatel. Podmínkou je rovina, takže jsou vyhledávány potenciální objekty s rovnou střechou. V období od listopadu loňského roku do letošního února bylo odchyceno celkem 1 746 holubů,“ upřesňuje ředitel Technických služeb Hradec Králové Tomáš Pospíšil, podle kterého se stabilně nejvíce holubů vyskytuje na náměstí 28. října.

„Tam je zároveň problém, že dochází k porušování veřejné vyhlášky tím, že někteří lidé holuby krmí. Dalším problematickým místem je lokalita Moravského Předměstí,“ doplňuje Pospíšil.

Právě obyvatelé největšího sídliště ve městě i v kraji si na přemnožené holuby stále hlasitěji stěžují. Na Benešově třídě hnízdí v okrajích zasklených průhledů zastřešení pochozích ramp i v dalších konstrukcích, pod přemostěními mezi domy či ve zchátralých podhledech, na střechách panelových domů i na balkonech.

„Najdete je všude. Když na balkoně necháte stoleček nebo židličku a pár dní tam nejdete, zjistíte, že tam máte hnízdo plné vajec. Soused tam měl po několika dnech vrstvu holubího trusu. Přitom roznášejí různé roztoče, je to zkrátka velmi nepříjemné. Mám pocit, že jich u nás přibývá v posledních deseti letech a je jich čím dál více. Nemají tady přirozené nepřátele. Sice u nás hnízdí poštolky, ale ty jsou příliš malé. Na sídlišti také mají dostatek potravy hlavně kolem kontejnerů a odpadkových košů, jsou tu i lidé, kteří je pravidelně krmí,“ popisuje dlouholetá obyvatelka a členka komise místní samosprávy Táňa Šormová, která má s holuby řadu zkušeností. Přitom je má podle svých slov ráda a je jí jich líto.

Vrbenského kasárna se mají proměnit na přírodovědecké a archeologické muzeum.
Rada kraje posvětila záměr na kompletní rekonstrukci Vrbenského kasáren v Hradci

„Před časem jsem nechala otevřené balkonové dveře a když jsem se odpoledne vrátila domů, pod postelí jsem měla zahnízděné dva holuby. Potom si rozmyslíte, jestli je budete chránit, anebo na ně začnete mít „pifku“. Někdo si pořizuje sítě, balkony různě zadělávají deskami, ale to není řešení. Dlouhodobě nefungují ani kovové hroty,“ říká Táňa Šormová a přidává další příběh s neoblíbenými ptáky. Když najde hnízdo včas, zničí ho a holuby vyžene. V létě však odjíždí na dětské tábory.

„Dvakrát se mi stalo, že jsem po příjezdu našla hnízdo s vylíhnutými holátky. Neměla jsem to srdce je nějak zahubit, tak jsem je strčila do krabice od bot a vynesla jsem je na střechu s tím, že si je snad rodiče najdou. Zřejmě je objevili, protože se mi na balkon nevrátili,“ líčí.

Téma přemnožených holubů se probíralo i na nedávné schůzi obyvatel severní části Moravského Předměstí se zástupci vedení hradecké radnice. Náměstek primátorky pro životní prostředí, územní plánování, urbanismus a architekturu a památkovou péči Adam Záruba v kulturním středisku Medium reagoval na kritiku představením možnosti, jak stav holubů regulovat. Jedná se o speciální holubníky, ve kterých se ptákům odebírají vejce a nahrazují umělými. Používají se zejména v Německu, v České republice s nimi má zkušenosti pražský magistrát.

„Jde o to, aby se nemnožili v takovém množství jako nyní, přitom je to humánní způsob regulace. Je to jedna z možností, která je zatím ve fázi úvah. Problém je v umístění, protože se tam holubi budou logicky stahovat, takže to může být pro nejbližší okolí kontroverzní. Dovedu si však představit, že by mohly být i na střechách na Benešově třídě. Problémy tamních obyvatel se zabýváme, ale ne všechno se dá vyřešit najednou a ke spokojenosti všech. Nechci jim slibovat nějaká rychlá řešení,“ vzkazuje Adam Záruba, který na setkání s obyvateli sídliště ujišťoval, že potíže s holuby nespočívají v tom, že by je přímo chránil zákon.

Zásah v případě požáru s vězni nacvičovali u hradeckého letiště hasiči, policisté, záchranka a vězeňská služba.
VIDEO: U hradeckého letiště hořel autobus s vězni. Netradiční zásah byl cvičný

„Zdivočelí holubi domácí chránění nejsou. Samozřejmě platí obecná ochrana ptactva, ale u problematických druhů existují výjimky a regulace je možná.“

Odebírání holubích vajec se osvědčuje, předpokladem je však správný způsob údržby a obsluhy holubníků.

„Je to metoda, která má jistě potenciál množství holubů snížit. Zároveň žádný ze způsobů omezování jejich počtu není zázračný, měl by být součástí mixu opatření. Holubníky jsou šetrná cesta, ale regulace se musí dělat správně, pravidelně a důsledně, jinak se tam budou ještě více množit,“ upozorňuje David Číp, podle kterého je hlavní příčinou problémů s holuby v českých městech to, že nechtěnou populaci dotují novými zvířaty holubáři. Dalším důvodem je množství nezabezpečených objektů, kde holubi mohou hnízdit a množit se. Třetím problémem je nedostatek predátorů.

„To se však pomalu řeší, protože se k nám vrací dříve vyhubení sokoli a také poštolky se částečně naučily lovit mláďata holubů. Začínají tak fungovat přírodní mechanismy, ale bude trvat ještě dlouho, než se populace sokolů dostatečně rozšíří,“ říká David Číp a dodává, že s postupným rozšiřováním sokolů ve městech začne populace holubů fungovat jako přirozená zásobárna potravy.

Zatímco se slavnostně poklepávalo na základní kámen nové Milety, řidiči si při sundávání trolejí vyzkoušeli první větší zácpy.
VIDEO: První kolaps na Miletě. ŘSD věří, že kolony nebudou tak dramatické

„Během několika desetiletí začnou sokoli tento bohatě prostřený stůl hodně využívat. Je to pro ně takové krmítko. V přírodě to bývá tak, že jakmile se něco přemnoží, evoluce si najde cestu, jak takový bohatý zdroj energie využít.“

Kromě obtěžování a znečišťování okolí se obyvatelé Moravského Předměstí obávají také parazitů a nemocí, které holubi roznášejí. Je to třeba salmonela či ornitóza neboli ptačí chlamydie, které odborníci často zmiňují. Obavy jsou však podle Čípa do velké míry zbytečné.

„Lidé mají z nemocí hrůzu, ale nebezpečí se trochu přeceňuje. Do českých záchranných stanic se dostávají tisíce holubů a problémy to nepřináší. Člověk samozřejmě může od každého divokého nebo zdivočilého zvířete nějakou přenosnou chorobu chytit, ale při zachování standardních hygienických postupů není panika na místě,“ ujišťuje ornitolog a odhaduje, že ve městech velikosti Hradce Králové mohou žít tisíce až desetitisíce holubů.

„Co se týče počtu, na území Hradce Králové se jedná o 8 až 10 tisíc holubů. Číslo poskytuje odborná firma na základě kvalifikovaného odhadu,“ upřesnil Tomáš Pospíšil.

Mohlo by vás zajímat: Bez asfaltu a v novém hávu. Historické centrum Opočna bude opět krásnější

Zdroj: Deník/Jana Kotalová