Středa 10. června. Kolem silnice vedoucí od Dobřenic do Syrovátky se zvedá bezmála metrová tráva. Není přes ní vidět do zatáček, ale místní řidiči si už za ta léta pomalu zvykají. A pak se v dálce ozývá typický zvuk – první  kosení tohoto roku je tu. Lidé se ho letos dočkají znovu už jen jednou. Vícekrát – i přes opakované stížnosti – nemají nárok.

Auta nejsou vidět

Obyvatelé Syrovátky a okolí se loni zhruba touto dobou tak trochu vzbouřili. Poukazovali na letité problémy s údržbou krajnic a na sníženou bezpečnost na silnicích kvůli neposekané trávě. Ta se tu mnohdy pne do takové výše, že s přehledem zakryje auto, cyklistu i dopravní značku. Jenže rok se s rokem sešel a na situaci se nic nezměnilo. Vše je při starém a lidé se opět (a právem) zlobí.

„Zazněly rozhořčené odpovědi dotčených funkcionářů, že je vše v pořádku a vysokou trávu stačí sekat dvakrát ročně. Tak to mají „na papíře" a musí to stačit. Nestačí. Přes vysokou trávu není vidět do zatáček, není vidět na křižovatkách," zlobí se místostarosta obce Syrovátka Leoš Petr a dodává: „Člověk by si řekl, že dotčení funkcionáři se nad problematikou zamyslí. Přes zimu ušetřili a třeba budou sekat třikrát až čtyřikrát ročně. Nestalo se…"

Zanesené příkopy

Mnohdy ani po samotném posekání nemají obce vyhráno. Jak poukazuje Leoš Petr, tráva zůstává hnít v příkopech a to přináší nové problémy. Nejen, že zanese další vrstvou už tak těžko rozeznatelné škarpy, které pak při deštích nestíhají odvodňovat, navíc se kvůli tlení zeleně do ovzduší uvolňují spory plísní a jiných alergenů.

Posekáno? Nemáme

Místostarosta Syrovátky není sám, komu situace vadí. „Posekáno není a je to nepříjemné," potvrzuji i starosta sousedních Dobřenic Vladimír Gabriel. Bujná vegetace je podle něho problémem i přímo v obci. Dotace na speciální stroj, který by fungoval zároveň jako čistící vůz, sekačka a v zimě vyhrnoval sníh, je v nedohlednu, a obci tak nezbývá, než se přerostlé trávy zbavovat svépomocí.

V nedalekých Obědovicích, které podobné multifunkční vozítko vlastní, mají o poznání klidněji: „Díky tomu, že kolem nás vede dálnice D11, posekáno máme. Správa silnic a dálnic si to řeší sama, kolem obce jsou navíc pole a tak občas něco vysekají i zemědělci," vysvětluje starosta Petr Klapka.

Objednává kraj

Obce, přes něž vedou silnici druhých a třetích tříd, tedy například zmíněná Syrovátka a Dobřenice, si na kosení musí každý rok počkat. Správa údržby silnic Královéhradeckého kraje (SÚS) totiž postupuje od „nejdůležitějších silnic" k těm méně důležitým.

Zodpovědnost za nebezpečí v podobě zarostlých krajnic si silničáři nepřipouštějí. Za to, jak často se seká, může podle nich kraj. „Královéhradecký kraj a jeho majetkový správce komunikací Správa silnic Královéhradeckého kraje si objednali sečení pouze dvakrát v celém roce," říká výrobně – provozní náměstí SÚS Přemysl Noháček.

Kraj se však brání tvrzením, že pokud obcím nastavený systém nevyhovuje, můžou se ozvat. „Budou-li mít obce s porostem kolem silnic nějaký závažný problém, mohou se kdykoliv obrátit na správce silnic – krajskou příspěvkovou organizaci Správa silnic Královéhradeckého kraje, která bude věc dále řešit," uvádí mluvčí kraje Martina Götzová.

Silničáři nestíhají

Na připomínky prý reaguje i SÚS. „Ovšem není možné býti ve stejnou chvíli, na všech místech," přiznává náměstek Noháček. „Se starosty se domlouváme, je-li v nějaké obci obecní slavnost, tak abychom dostatečně zpřístupnili příjezdové komunikace. Ovšem každý takový zásah de facto zpomaluje údržbu sečením, z důvodu přejezdů a narušení stávajících tras."

Sekání trávy vyjde kraj na 25 milionů korun ročně
Údržbu silnic pro kraj vykonává Správa údržby silnic Královéhradeckého kraj. Spadá sem i služba sadovnictví, do které patří právě sekání trávy na krajnicích vozovek. Kraj má ročně objednané dvě tyto seče, což ho vyjde zhruba na 25 milionů korun. „Krajští silničáři musí posekat trávu kolem všech krajských silnic II. a III. tříd, což je zhruba 3300 kilometrů silnic. V současné době je posekáno asi 60 procent," přibližuje aktuální stav krajská mluvčí Martina Götzová. Rozpočet na běžnou údržbu se podle ní stanovuje s velkým časovým předstihem. „Na druhé straně proti nám stojí klimatické podmínky, které růst trávy ovlivňují a které se nedají dopředu předpovídat," uzavírá Götzová.