Plány na jeho rekonstrukci nejdříve brzdily majetkové spory a v posledních měsících i Ministerstvo pro místní rozvoj, které dalo za pravdu odpůrcům jeho přestavby v tom, že pokud chce zdejší magistrát dál bojovat za jeho zkrášlení, je podjatý. I proto o jeho budoucnosti nerozhodují hradečtí úředníci, ale stavební úřad v Hořicích. Ten by měl v příštích týdnech vydat územní rozhodnutí. Ale i tak nebude mít Hradec vyhráno a spor o přebudování historického jádra se může vléci ještě několik let.

Jaké jsou teď možnosti magistrátu a kdy se Hradečáci dočkají přeměny Velkého náměstí? Na to jsme se zeptali primátora města Zdeňka Finka.

Hořičtí úředníci by měli v řádu týdnů rozhodnout o dalším pokračování opravy Velkého náměstí. Jak s odstupem času celou anabázi, do které se vložilo i Ministerstvo pro místní rozvoj, hodnotíte?
Z celé situace kolem Velkého náměstí jsem velmi zklamaný. Úředníci Krajského úřadu Královéhradeckého kraje a Ministerstva pro místní rozvoj, kteří svoji práci dělají od stolu, neznají místní reálie a zřejmě neumí problémy řešit nějakým konstruktivním způsobem, z mého vyjádření, kdy jsem řekl, že se jedná o „vřed a velká ostuda města“ usoudili, že jsme podjatí. Já sám toto za podjatost nepovažuji, ale dobře, dopadlo to tak, jak to dopadlo. Nakonec se tohoto složitého případu musel ujmout stavební úřad v Hořicích. To je také velmi smutné, že toto malé město je zavaleno našimi úkoly (Hořice řeší i křižovatku Mileta - pozn. aut.). Za to se moc omlouvám, ale opravdu za to nemůžeme.

Chápete tak stesky některých lidí z Hořic, kteří nadávají na to, že místo toho, aby se zdejší stavební úřad věnoval jejich problémům, řeší kauzy, které je vůbec nemusejí zajímat?
Chápu je a vím, že jsou tyto stesky naprosto oprávněné. Ale v tomto případě platí, že pláčou sice dobře, ale na špatném hrobě. Své stesky by měli směřovat na krajský úřad a ministerstvo.

Teď se vrátíme do současnosti. Na přelomu března a dubna by měl magistrát obdržet stanovisko hořických úředníků ohledně územního rozhodnutí. Co bude dál?
Až jej obdržíme, začneme pracovat na dokumentaci ke stavebnímu povolení. Předpokládám však, že ti dva, tři lidé, kteří předtím napadli územní rozhodnutí, budou v zákonných mezích dál pokračovat v blokování stavby.

Při této vidině se asi nedá předjímat, kdy se konečně začne Velké náměstí opravovat?
Po minulých zkušenostech radši nebudu nic říkat a předjímat. Kdyby vše běželo jak má, tak by nebyl problém s rekonstrukcí začít do půl druhého roku. Ale sám takto hladký průběh nepředpokládám.

A dočkáme se ho vůbec?
Není možné, abychom se ho nedočkali. Otázka je jen kdy a v jaké podobě. Už teď máme velký problém náměstí provozovat. Pokud se ten spor povede dál, může se stát, že než se dočkáme celkové rekonstrukce, budeme ho muset zavřít pro veškerý automobilový provoz. Nechceme totiž mařit prostředky náročnější opravou a čekat na definitivní rekonstrukci. Je to těžké rozhodování. Ale už teď je velmi složité se na Velkém náměstí pohybovat. A to nejenom auty. Tyto problémy však odpůrce nikterak netlačí.

Ještě se vrátím k systémové podjatosti. Na minulém zastupitelstvu jste vypověděli memorandum o zdvoukolejnění, které jste přijali společně s Pardubicemi. Báli jste se stejného postupu jako v případě Velkého náměstí?
Systémová podjatost je zvláštní věc. Nedávno jsme například měli memorandum o výstavbě univerzitního kampusu, které po nás chtěla Evropská unie. Jakmile jsme jej podepsali, tak vedoucí stavebního odboru krajského úřadu nás všechny prohlásil za podjaté. Pak si člověk říká: „Kde to žijeme?“ Evropská unie chce memorandum a krajský úřad jej posléze využije k prohlášení po podjatosti. To je jasná úřednická svévole. Ale toto by si měla uvědomovat především vláda a naši poslanci. Ale ti místo toho, aby iniciovali změnu výkladu podjatosti, mají asi jiné starosti, než ty poslanecké.