Prezidentovat se musí i při spanilé jízdě, kterou podnikl Václav Klaus v uplynulých třech dnech po Pardubickém kraji. Takže sotva v poledne vystoupil ze své limuzíny v Bystrém u Poličky, kde ho už netrpělivě očekával a neskrývaně jásal dav asi čtyř set obyvatel, hned vzkázal světu svůj komentář ke šrotovnému, které právě přes Klausovo předchozí veto schválili poslanci. Dozvěděl se o tom těsně před tím esemeskou.

„Je to tragická hloupost. Míra nesmyslnosti se tím zesiluje,“ řekl přítomným novinářům svým nezaměnitelným slovníkem. Pak ale vysokou politiku utnul a věnoval se lidem. Za nimi přece přijel.

V globálním věku se jeho slova už za hodinu objevila ve všech agenturních zprávách. Tady, v Bystrém u Poličky uprostřed Vysočiny, se však s příjezdem prezidenta naopak čas na půl hodiny jakoby zastavil. Skoro by se chtělo říct: čím menší městečko či vesnice, tím větší aplaus či úctu hlava státu vzbudila. Nehledě na to, co si kdo z dychtivých posluchačů o Klausovi jinak myslí v soukromí.

„Byli bychom rádi, abychom nečekali dalších několik desítek let, než do našeho městečka opět zavítá tak významná návštěva,“ shrnul výstižně vážnost chvíle Martin Kiss, starosta Březové nad Svitavou, kde Klaus pozdravil lidi krátce před tím.

A v Cerekvici nad Loučnou dokonce prezidenta vítali nikoliv na návsi, ale rovnou na fotbalovém hřišti. Tady ovšem pro úvodní proslovy nezbylo prezidentovi moc času na to, aby s lidmi z improvizovaného pódia opravdu pobesedoval.

Stihl ale pochválit děti za Uhlířův šlágr „Statistika, nuda je“, kterou Klausovi zazpívaly. Chvíle to byla vzhledem ke Klausovu ekonomickému smýšlení, kterým je znám, pro mnohé až komická. „Mně statistika nepřipadne vůbec nudná. Naopak bych vám doporučoval, abyste si koupili v listopadu, až vyjde, nové vydání statistické ročenky,“ glosoval to za potlesku obecenstva prezident.

Sám statistik přece jsem, přiznal. A také zeměměřič. „V dětství mě bavil zeměpis a matematika. Opravdu mě nenapadlo, že bych jednou dělal prezidenta,“ odpovídal školákům v Bystrém na otázku, kterou za ně přednesl redaktor jejich časopisu. „Nejdřív je potřeba se něco naučit a dělat něco pořádného, až potom je dobré přemýšlet nad angažmá v politice.“

„Vašemu kraji chybí spektakulární krása“

Dospělí návštěvníci mítinků s Václavem Klausem na náměstích obcí na Svitavsku tak bezprostřední jako děti nebyli. Ačkoliv autogramiádu cestou prezidenta zpátky k autu si nechal ujít málokdo.

Narozdíl ovšem od mnohem otevřenějších mentálně postižených klientů sociálního ústavu na zámku v Bystrém. „Jmenuju se Láďa Matura a vy jste prezident Václav Klaus,“ podával prezidentovi ruku jeden ze zdejších klientů. A hned za ním se dychtivě přidávali další.

„Podobná sociální a zdravotnická zařízení nesmíme nechat hynout na úbytě,“ zhodnotil prezident návštěvu dílen klientů domova, kde se realizují při pletení košíků, tkaní podsedáků či výrobě ozdobných svíček.

Nejvíc byl však Klaus uchvácen ze zdejší přírody. „Pardubický kraj je opravdu krásný. Ale tak ‚normálně‘ hezký, chybí mu taková tak spektakulární krása, za kterou jezdí Číňané či Japonci,“ chlácholil starosty obcí, kteří si stěžovali na nedostatek turistů. Pardubický kraj je v tomto poslední v republice.

Ve středu ukončená návštěva Klause v Pardubickém kraji byla jeho třetí oficiální v prezidentské funkci. Kdy se chystá do Královéhradeckého kraje, není známo. Letos již byl jižní Moravě, na podzim se chystá na Liberecko.

Mistr nepustil žáky k plotně

Jako by se domluvili: v Cerekvici i v Březové ve středu uctili prezidentský pár místní pálenkou. Hostitelé byli rozumní, nalili jen „zdravotní“ dávku.
Upřímně: Kdyby měli Klausovi ochutnat vše, co jim v navštívených obcích lidé připravili, asi by pukli. Některé místní speciality dostali s sebou jako „výslužku“ – chleba podle staré receptury v Březové, koláč z Bystrého…
Tam jim klienti ústavu sociální péče připravili obložené chlebíčky (vzal si Václav Klaus) a koláčky (ochutnala paní Livia).
Na oběd jela prezidentská suita do poličského pivovaru. Budoucí číšníci a kuchaři ze zdejší školy servírovali: koktejl ze pstruha s marinovanou bílou ředkví, ředkvičkovým salátem a okurkovým želé. Další chod byla hovězí kližka na tmavém pivu s tymiánem, pyré z růžičkové kapusty a žemlovka s dušenou cibulí, slaninou a špenátem. Dezert byl překvapení: švestkové knedlíky plněné marcipánem s ořechy a perníkovou omáčkou. Žáci školy otevřeně přiznali, že vařil hlavně „pan mistr“.
Choť prezidenta ukončila návštěvu v šatech z tlumeně červeného hedvábí s jemnou perličkovou výšivkou na stojatém límci a manžetách. Václav Klaus se neodchýlil od klasiky: měl šedý vycházkový oblek. (pl)